Záhada Sabbateni Collection. Jak byla ukradena a vyvezena vzácná sbírka knih

V roce 2001 navštívil profesor Stanley Boorman, specialista na nototisk raného novověku, Prahu. Při setkání na katedře muzikologie v Praze mě upozornil, že v soukromé sbírce v New Yorku se nachází kolekce hudebních tisků a rukopisů, která je bohemikálního původu. V té době nevěděl nic o jejím původu, jen mi předal její soupis a několik fotografií. Rozsahem i obsahem této kolekce jsem byl ohromen.

Jednalo se o soubor 13 knižních jednotek, který obsahoval 31 svazků tisků či rukopisů vokální polyfonie jednoznačně českého původu. Tato rozsáhlá kolekce ani v celku ani v jednotlivých položkách nebyla do té doby zmíněna v odborné literatuře. A co je hlavní: nikde a nikomu nechyběla. Pozoruhodné také bylo, že žádný ze svazků kolekce nedoplňoval známé české prameny. K jedinečnosti této sbírky přispělo rovněž to, že v rukopisných částech jsou zapsány i skladby, které česká a samozřejmě ani světová muzikologie nezná, a to i od neznámých autorů s českým jménem. Čili unikáty.

Bylo mi od počátku jasné, že se jedná o jeden z dalších nelegálních či pololegálních vývozů starých tisků z území České republiky, ke kterým docházelo (a stále ještě bohužel dochází) kontinuálně od komunistického převratu v roce 1948. Profesor Boorman mě ještě informoval, že kolekci získal americký soukromý sběratel počátkem devadesátých let prostřednictvím švýcarského antikvariátu.

Od té doby se stala součástí New York University Library, kam byla zařazena v roce 2010 pod označením The Sabbateni Collection of Renaissance Music Manuscripts do oddělení Fales Library and Special Collections. Kolekcí se zabývalo několik badatelů, avšak pokud vím, zatím k tomu nebylo publikováno nic komplexního. Celosvětovou pozornost vzbudily jedině cenné zlomky středověkého hebrejského rukopisu, který byl užit při převazbě některých svazků.

Podle ex libris a knižních vazeb bylo zjištěno, že většina souboru pocházela z knihovny českého právníka z přelomu 16. a 17. století Václava Kristiána z Greifenfelsu zvaného též Sabbatena. V době, kdy Stanley Boorman o existenci této sbírky informoval, se jednalo o soubor pramenů, které česká muzikologie, knihověda a kulturní historiografie neznala. Vzhledem k nezpracovanosti řady historických knihoven a jejich pohnutému osudu především za druhé světové války i během komunistické vlády to však nebylo až tak nepochopitelné.

Požádat o vrácení

Při svém studiu hudebních tisků vydaných a dochovaných v Čechách jsem se stále pokoušel zjistit, odkud celý soubor Sabbatena pochází a jak se do USA dostal. Dlouho jsem nemohl nalézt nic relevantního, i když jsem měl od počátku podezření, že se bude jednat o nezpracovaný a jen letmo v literatuře zmíněný soubor z biskupské knihovny z Litoměřic. A to se také nakonec v minulém roce potvrdilo.

Na počátku 60. let minulého století se český spisovatel, historik umění, výtvarník, divadelní teoretik a filozof Bohumil Nuska velice intenzivně zabýval knihovědou, především renesančními vazbami českého původu. Vydal v této souvislosti několik studií, které jsou dodnes základní příručkou pro každého, kdo se zabývá dějinami tohoto oboru. Později tento dominantní zájem profesor Nuska změnil a začal se věnovat budování symboloniky, tedy jinými slovy esteticko-filozofickým otázkám rytmologie. Dnes, přes svůj pokročilý věk, působí pedagogicky na univerzitě v Liberci.

Jeho rozsáhlé poznámky a katalogy renesančních vazeb z 60. let minulého století zpracovává v současné době kolektiv historiků knihy. Snaží se vytvořit online katalog, kde budou přístupny především početné a velice cenné obtahy vazeb, s kterými profesor Nuska pracoval. Jsou vytvořeny jednoduše pomocí tuhy, obyčejné tužky a jemného papíru. Nicméně jejich výpovědní hodnota je veliká.

V roce 1963 pracoval Bohumil Nuska v Litoměřicích v kapitulní a biskupské knihovně. Zde zpracoval 64 tisků a rukopisů, ke kterým vytvořil jednoznačnou dokumentaci. Obsahuje stručný popis a jednoduchý obtah vazby každého svazku. Další informaci zestručním: v této dokumentaci jsou i všechny hudební tisky a rukopisy, které jsou dnes součástí The Sabbateni Collection v NY.

V Litoměřicích jsou dodnes dvě historické knihovny: kapitulní a biskupská. Během posledních sta let zažívaly velice pohnutou historii. V období mezi světovými válkami byly do obou knihoven umístěny fondy farních a děkanských knihoven litoměřického kraje a diecéze. Vše se událo nesystematicky. Tyto knihy, které měly různý původ a jsou různě staré, začínají být zpracovávány v podstatě až v současnosti. Po celou dobu stály v policích či ležely v krabicích bez přesné evidence. Vedením knihoven a celé litoměřické diecéze jsou dnes pověřeni mladí vzdělaní lidé. S jejich pomocí se snažíme zjistit, kdy a jak byl fond The Sabbateni Collection ukraden a jak byl vyvezen z České republiky. A také připravit doklady, na základě kterých by bylo možné požádat o vrácení The Sabbateni Collection do původního fondu.

Nevyhovující prostory

Na počátku 80. let minulého století byl v souvislosti s fondem biskupské knihovny v Litoměřicích řešen případ krádeže většího rozsahu. Z fondu zmizela řada historických map a dalších cenných tisků. Jako původce této krádeže byl určen údržbář, který do litoměřického biskupství pravidelně docházel. Byl vyšetřován a řada krádeží mu byla dokázána, byl pravomocně odsouzen a strávil několik roků ve vězení. V té době zřejmě došlo i ke krádeži The Sabbateni Collection, i když to během vyšetřování nebylo řešeno.

Celá The Sabbateni Collection se dostala do zahraničí prostřednictvím pražského antikvariátu dr. Miroslava Manžela na počátku 90. let minulého století. Tento antikvariát, který vznikl krátce po roce 1989, byl funkční až do března 2002. Miroslav Manžel pracoval před sametovou revolucí řadu let jako ředitel antikvariátu n. p. Kniha-Knižní velkoobchod, který se nacházel v suterénu Wielova domu na Václavském náměstí v centru Prahy.

Staral se o oficiální vývoz knih do ciziny, což byla funkce, která byla zcela v kompetenci a pod dohledem komunistické strany. Není proto tolik divu, že Miroslav Manžel byl od roku 1965 veden jako spolupracovník StB, resp. jako spolupracovník speciálního oddělení ministerstva vnitra, jak dokládá dokumentace v Archivu bezpečnostních složek, reg. č. 585/16, archivní číslo 590940. Ústně se traduje, že někam do zahraničí prodal i Kafkovu knihovnu.

Mezi dobou, kdy došlo ke krádeži na litoměřickém biskupství a prodejem The Sabbateni Collection do Švýcarska a pak dále do USA, však uplynulo deset let. Je proto pravděpodobné, že Miroslav Manžel získal The Sabbateni Collection jako soukromník či si k jejich vlastnictví pomohl z titulu své funkce na počátku 80. let a vyčkal, až bude situace příznivá pro její prodej s maximálním osobním ziskem. To nastalo po otevření hranic a legalizaci podnikání na počátku 90. let minulého století.

Bylo by však projevem národní rezignace, kdybychom se o The Sabbateni Collection dále nezajímali a nepokusili se naznačenou událost napravit. Především je třeba získat do Česka kvalitní kopii celé The Sabbateni Collection. Je to opravdu speciální sbírka, jejíž rukopisnou část může zpracovat a vyhodnotit jen muzikolog, který zná důvěrně ostatní domácí rukopisné prameny.

Kromě toho je třeba doplnit podklady, které jednoznačně doloží původ The Sabbateni Collection a způsob, jak byla zcizena a vyvezena do zahraničí. Následně je třeba oficiální cestou prostřednictvím českého ministerstva kultury a ministerstva zahraničí požádat o navrácení The Sabbateni Collection původnímu majiteli. Nebude to cesta jednoduchá, ale neumím si představit, že by prestižní americká knihovna mohla vědomě vlastnit a užívat kradené knihy.

Celý tento pohnutý příběh ztráty mimořádně cenné knižní kolekce není bohužel ojedinělý. Osobně sleduji především hudební tisky a rukopisy 16. a 17. století, ale ztráty se týkají i dalších oborů. A zjišťuji, že se stále z českých fondů knihy ztrácejí, aby se po několika letech objevily na aukcích, v nabídkách antikvariátů či u nového majitele, který se s nimi v dobré víře, že je nabyl legální cestou, chlubí na svých internetových stránkách. Nejčastěji se ztrácí tyto mimořádně cenné doklady naší kultury z církevních knihoven.

Odráží to skutečnost, že především katolická církev nemá odbornou ani technickou kapacitu (a často ani zájem) zabezpečit historické knihovny, které jsou stále umístěny v nevyhovujících prostorách far a klášterů. The Sabbateni Collection je svým rozsahem výjimečná. Nicméně netrpělivě očekávám, kdy její osud bude následovat menší, ale neméně významná kolekce hudebních tisků z konce 16. století z fondu kláštera v Broumově. Viděna byla naposledy někdy kolem roku 1992/93. Od té doby ji nelze ve fondu dohledat.

Autor je muzikolog