Staroměstské fiasko padá na hlavu Krnáčové a Tuhého

Ohledně víkendového „happeningu“ islamofobů na Staroměstském náměstí existují jen dvě možnosti, jak k situaci došlo. Buď představitelé policie a/nebo magistrátu dopředu věděli o použití replik zbraní fiktivními islamisty mezi nic netušícím davem v centru města, a přišlo jim to i za současné situace jako dobrý nápad. Nebo o výzbroji nevěděli a všimli si jí až při příjezdu konvičkovců.

V prvním případě by nebylo špatné předvést těmto policistům a/nebo úředníkům podobné „divadlo“ třeba večer před jejich domem: pak by možná pochopili, jak se cítili lidé, kteří kvůli vzdálenosti nebo jazykové bariéře považovali stupidní happening za realitu. Dotyční by však především měli být pověřeni činností, na kterou intelektuálně stačí – s návodem v piktogramech by možná zvládli sběr psích exkrementů.

Druhá varianta je ještě chmurnější. Pokud naše bezpečnostní složky netuší, že si známá parta extremistů chce hrát v centru Prahy na vojáky, je naivní očekávat, že by se v budoucnosti mohli dozvědět o útoku skutečném. I tak měli zasáhnout okamžitě, jakmile si zbraní všimli, a jsme zpět u možnosti A.

Ať už jsou odpovědní policisté a/nebo úředníci jen hloupí, nebo hloupí a navrch neschopní, nemají na svém místě co dělat. Řeči o svobodě shromažďování jsou úplně mimo mísu – mávání replikami automatických zbraní nemá žádnou souvislost s právem shromažďovacím, zákon naopak jako první bod stanoví, že shromáždění má proběhnout pokojně.

Opravdu nikoho z „orgánů“ nenapadlo, že by si nějaký zmatený kolemjdoucí mohl hrát na hrdinu a začal by na domnělé útočníky pálit ze skutečné zbraně, uprostřed davu lidí? Opravdu nikomu nedošlo, že mezi rekonstrukcí bitvy u Slavkova a předstíráním teroristického útoku je významný rozdíl?

Sečteno a podtrženo: v turisticky nejatraktivnějším místě Prahy došlo pod bedlivým dozorem lidí placených z našich daní k akci, která v komkoliv vzdáleném od centra dění mohla důvodně vyvolat zděšení, přítomní turisté jistě udělají ČR za tento kousek skvělou reklamu a jen shodou okolností nedošlo (snad) k vážné újmě na zdraví, ať už psychického nebo fyzického rázu.

Neházejme tentokrát vinu na Konvičku a jeho kohortu, ti své poslání plní. Totéž již nelze říct o pražské primátorce Krnáčové a policejním prezidentovi Tuhém, kteří by za své prostoduché podřízené měli alespoň převzít odpovědnost, když už je nedokážou řídit.

Autor je konzultant v oblasti komunikace a marketingu