Stahuje se smyčka kolem premiéra Medvěděva?

Všechno se to seběhlo velmi rychle. Ještě před měsícem byl Sergej Gurijev rektorem Ruské ekonomické školy, elitního vědeckého pracoviště, které částečně vybudoval, a členem správní rady Sberbank, největší ruské a třetí největší evropské banky. Přes noc se však stal (aspoň pro některé) politickým disidentem. 

V roce 2009 na své škole hostil amerického prezidenta Baracka Obamu, dobře se znal jak se současným, tak i s minulým ruským prezidentem. Na konci května však Gurijev náhle rezignoval na všechny funkce, vycestoval do Francie – a podle svých slov nepočítá, že by se v blízké době vrátil.

Prezident Putin má nyní sklerózu a tvrdí redaktorům deníku Izvestia, že Gurijeva takřka nezná - a „že pokud ví, tak ho rozhodně nikdo nevyhnal nebo nezastrašoval“. Gurijev prý odjel do Francie z „osobních důvodů“ za svojí ženou, která již několik let žije v Paříži. Na prezidentovo prohlášení ironicky zareagoval sám Gurijev pro server newsru.com: „Osobně dávám přednost tomu zůstat na svobodě.“

Nepohodlní

Gurijev patřil k nezávislé expertní skupině, která hodnotila průběh druhého soudního řízení s Michailem Chodorkovským, který se měl původně podle prvního verdiktu dostat na svobodu v průběhu roku 2014. Experti včetně Gurijeva došli k závěru, že Chodorkovskij je nevinen. Jak řekla pro britský deník The Times advokátka Chodorkovského Karina Moskalenko, není možné, aby byl její klient odsouzen jednou za daňový únik a posléze za krádež stejné ropy, kterou údajně nezdanil.

Dalším hříchem na Gurijevově straně byla otevřená podpora ruského blogera Alexeje Navalného, který byl v dubnu nařčen z rozkrádání majetku státních lesů. Podle serveru Vědomosti Gurijev pro Navalného, který chce kandidovat na prezidentský post, sepíše ekonomickou část volebního programu. Od března letošního roku byl Gurijev jak kvůli Chodorkovskému, tak kvůli Navalnému čím dál častěji předvoláván k výslechu a začal se prý obávat, že jednou místo domů půjde od výslechu do cely předběžného zadržení. Proto se nakonec rozhodl, že zemi definitivně opustí.

Po odjezdu napsal na svém Twitteru: „Mám se už skvěle. Je mnohem lepší být v Paříži než v Krasnokamensku.“ Jak je známo, nedaleko Krasnokamenska v Zabajkalském kraji se nachází vězeňská kolonie, kde strávil Chodorkovskij část trestu.

Nejprve si režim Vladimira Putina vyřizoval účty s „vnějším nepřítelem“. V první dekádě nového století to byli mocní finanční magnáti jako Boris Berezovskij nebo zmíněný Michail Chodorkovskij, v druhé dekádě se zatím jednalo o občanskou společnost, kterou se Kreml snažil zkrotit prostřednictvím procesů s punkerkami ze skupiny Pussy Riot či s organizátory protivládních protestů na Blatném náměstí z května minulého roku. Nyní režim začal vystupovat i proti disentu ve vlastních řadách. Jak píše německý týdeník Der Spiegel, ruští jestřábi se rozhodli, že je na čase vytlačit z okolí bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva nepohodlné liberály.

Jedním z hlavních mluvčích těchto sil byl právě Sergej Gurijev. Loni řekl na konferenci Institutu pro nové ekonomické myšlení v Berlíně mimo jiné: „Naše hospodářství je na tom dobře jenom kvůli cenám ropy. Ale i když se nebudou ceny ropy v blízké době snižovat, stejně budeme muset čelit fiskálním problémům kvůli nezbytné penzijní reformě.“ 

Otevřeně hovořil i o cenzuře. „Nové technologie mohou změnit vztah mezi občany a politiky. I když jsou v dnešním Rusku cenzurovány všechny televizní stanice, internet umožňuje novým politikům oslovovat voliče. A dochází tak k nevyhnutelné polarizaci společnosti: na ty, kteří sledují převážně televizi a ty co považují za hlavní zdroj informací internet,“ řekl Gurijev ve svém příspěvku.

Zhroucení systému

Gurijevův případ není možné vnímat izolovaně. Během funkčního období Dmitrije Medveděva se do vládních struktur dostalo velké množství liberálů, kteří jsou nyní postupně odsouváni přívrženci Vladimira Putina. Ti pochází především ze silových struktur, a proto bývají často nazýváni siloviki. 

Gurijev se stal v podstatě obětí frakčních bojů uvnitř Kremlu. Jak řekl v rozhovoru pro rádio Svoboda šéfredaktor týdeníku Sobesednik Jurij Pilipěnko, všichni dobře vědí, že pod vůdcem liberální frakce v Kremlu Medveděvem se už třese premiérské křeslo. Právě proto byl prý „odhalen“ rozvod Vladimira a Ludmily Putinových - aby byla odlákána pozornost veřejnosti od toho, kdo bude novým premiérem. 

Pilipěnko tipuje, že již v září, kdy se mají konat regionální volby, by mohl Medveděva nahradit moskevský primátor Sergej Sobjanin. A společně s funkcí premiéra by pravděpodobně přijal i roli Putinova neformálního nástupce. 

Ať už bude tažení silových struktur proti liberálům dotaženo do úplného konce sesazením Medveděva, nebo ne, je jasné, že režim začal rozebírat vlastní mocenskou základnu. Putinovi lidé snadno nahradili oligarchy ve správních radách a udržují většinovou společnost v klidu postupným zvyšováním životní úrovně. Jakmile však přijde Rusko o svůj intelektuální potenciál, může to znamenat jediné – zhroucení systému.