Ředitel Českého rozhlasu se stal spoluhráčem konspirátorů

„To, co tady předvádí například Rockeffelerova nebo Sorosova nadace v České televizi, je bezprecedentní. To, že ti lidé de facto pracují pro cizí moc, si nechtějí už ani uvědomit a přiznat. Mají pocit, že jsou na té správné straně barikády, protože teď se jezdí do Washingtonu, a nejezdí se do Moskvy.“

Tak zahájil předávání takzvané Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný. O minutu později hovořil o vlastizrádném přístupu, když referoval o novinářích mainstreamových médií. Toto setkání by nebylo zase tak důležité, kdyby v šestičlenné porotě nezasedal také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Na první dojem to může působit jako další z řady novinářských cen, které si žurnalistická obec udílí.  Člověk by si dokonce mohl myslet, že jde o další Novinářskou křepelku nebo variaci na Cenu Ferdinanda Peroutky. Šéf veřejnoprávního rozhlasu jistě patří mezi významné postavy české mediální scény, takže jeho účast v porotě značí významnost a serióznost takové ceny. Jenže pokud se blíž podíváme jak na Asociaci nezávislých médií, tak na porotu i oceněné, spatříme zcela odlišný obrázek.

Dezinformační dno

Asociace nezávislých médií vznikla v březnu 2015.Deklaruje, že „novináři mainstreamových médií velmi často podléhají politické objednávce, neinformují dostatečně komplexně, nestranně a objektivně“. Proto propaguje takzvanou „alternativu“.    Předsedou je zmíněný Stanislav Novotný. Jeho zpověď v obvyklém stylu zlé USA – dobré Rusko si lze pustit na DVTV.

Kromě předsedy má iniciativa i zakládající členy.  Prvním je Petr Žantovský, jeden z nejvýraznějších mediálních analytiků Parlamentních listů. Užívání nekalých žurnalistických praktik na portálu Parlamentní listy se mimo jiné věnovala nedávno zveřejněná empirická analýza Masarykovy univerzity. Jak uvádí výzkumníci, s manipulativními technikami se zde setkáme ještě častěji než na Kremlem placeném a řízeném Sputniku.  A pokud se podíváme na další zakládající členy asociace, ponoříme se ještě na hlubší dno české dezinformační scény.

Sám Žantovský 11. dubna 2015 pozval předsedu Asociace nezávislých médií do Českého rozhlasu, kde Novotný přesně podle putinovského narativu opakoval teze o kolapsu Ukrajiny, který známe z pro-kremelského argumentáře posledních dvou let. Ani slovem se nedotkl ruské agrese proti Ukrajině, která přirozeně stojí za řadou problémů dnešní Ukrajiny (nikoliv všemi).

Ještě zajímavější je, že se Žantovský dopustil porušení článku 25.1 Kodexu Českého rozhlasu. Ve vysílání Českého rozhlasu zhruba dvě třetiny pořadu strávil při rozhovoru s Novotným představováním a Asociace nezávislých médií, avšak posluchačům zamlčel, že se o tři týdny dříve (22. března 2015) stal jedním z čtyř zakládajících členů.  Jeho osobní angažmá ho vylučuje z pozice nezávisle tázajícího se novináře a jednoznačně dochází ke střetu zájmů, jak ho definuje článek 25 Kodexu Českého rozhlasu.

Druhým zakládajícím členem Asociace nezávislých médií je Ondřej Geršl, vydavatel portálu AC24.cz a magazínu Vědomí. Dezinformačnímu portálu jménem AC24.cz se detailně věnoval již zmíněný výzkum Masarykovy univerzity. Najdeme zde kombinaci čistokrevných konspiračních teorií se zaměřením proti západním institucím, dezinformací a metody „systém vám lže, my ne“. Tyto projekty tvrdí, že představují alternativu vůči mainstreamu a že na rozdíl od něho předkládají pravdu.

Vědomí je obdobou nejvlivnějšího slovenského dezinformačního časopisu Zem & Vek, dokonce do jeho redakce ze slovenského proputinovského projektu přešel jeden z klíčových redaktorů Lubomír Huďo. Online portál AC24.cz i tištěný měsíčník Vědomí balí nejtvrdší proputinovskou propagandu do závoje ezoteriky a konspirační teorií „proti systému“ (čti: proti USA, evropským i českým institucím) - což si lze přečíst v nedávné analýze programu Kremlin Watch.

Třetím zakládajícím členem Asociace nezávislých médií je Jan Korál, vydavatel portálu NWOO.org. Doslova jde o New World Order Opposition, tedy odpor proti „Novému světovému řádu“. Jde o jeden z nejznámějších českých protisystémových, čistě konspiračních webů. Co jsou Haló noviny pro komunisty, to je NWOO.org pro nejzarytější konspirační teoretiky. Sám Korál je řečníkem demonstrací proti NATO, proti „vlastizrádné České televizi“, či „za pravdu od 11. září 2001“. Na nich například prohlašoval, že „ČT prý podléhá diktátu Evropské komise nebo mocných nadnárodních zednářských a iluminátních kruhů. Navíc ji prý kontrolují kolaboranti“.

S touto osobou si ředitel Českého rozhlasu sedl do poroty a vahou své pozice posloužil pro legitimizaci nové ceny,  již skupina uděluje. Uvedená fakta přitom nejsou žádným tajemstvím, člověk pohybující v mediální branži by o nich měl mít alespoň elementární přehled.  Pro dokreslení toho, k čemu také posloužila přítomnost ředitele Českého rozhlasu, si lze pustit reportáž televize Prima (od času 24:20). Ta se chlubí tím, že její redaktor obdržel Krameriovu cenu za televizní žurnalistiku.

Odvrátit válku

V porotě kromě Zavorala zasedl například i šéfredaktor PrvníZprávy.cz Radomír Pekárek. Už jen jeho účast měla Zavoralovi říci, že v této společnosti nemá co dělat. Tento web je propojen s provozovatelem Parlamentních listů a je dalším z příkladů webů šířících dezinformace.  Pár příkladů: byla zde publikována zpráva o údajných výhružkách Velké Británie, že použije jaderné zbraně proti Islámskému státu.  PrvníZprávy.cz se také podílely na šíření teorie, že náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová jela neočekávaně do Kaliningradu na setkání s poradcem prezidenta, aby jej varovala před údajně chystaným útokem NATO a odvrátila tak třetí světovou válku.

I laureáti Krameriovy ceny ukazují, jak mají podle Asociace nezávislých médií vypadat vysoké novinářské standardy.  Zvláštní cenu za publicistiku obdržel Jan Schneider. Ten například pro internetovou verzi Lidových novin tvrdí, že „o anexi v roce 2014 však těžko hovořit, protože se osamostatnění Krymu odehrálo na základě referenda“. Ignoruje tak fakt, že Ruská federace ukrajinský Krym nelegálně okupovala a anektovala.

Schneiderem vykreslované „referendum“ proběhlo pod tlakem ruských ozbrojených sil na ukrajinském území, termín hlasování byl několikrát měněn a nebyla umožněna svobodná kampaň oběma stranám. Právě proto hlasování nebylo uznáno mezinárodními institucemi a absolutní většinou 100 ku 10 ani v OSN. To vše Schneider jako „bezpečnostní analytik“ či „novinář“ ignoruje. Zde se přitom nepohybujeme na rovině názorů, jde o fakta. Je to jako nazývat hlasování v Eurovizi parlamentními volbami.

Cenu za celoživotní přínos obdržel Jan Petránek. Ten byl dlouhá léta znám jako matador české žurnalistiky, nicméně v posledních letech zakotvil v české dezinformační komunitě. Pro Radiožurnál například tvrdil: „V okamžiku, kdy Pravý sektor, Banderovci a skutečně i fašizující skupinky provedly převrat v Kyjevě, tak Rusko pochopilo, co pro ně znamená zpráva, kterou měl Putin tajně na stole -  že na Krymu budují tři ukrajinské společnosti celý komplex budov, které jsou zřejmě zamýšleny, aby se tam usadila CIA“.  Stejně tak opakuje nejčastější putinovské mýty – například že byl Majdan veden fašistickými silami. Nebo že Putin ukrajinský Krym prostě musel obsadit, čímž ignoruje všechny normy mezinárodního práva, které Ruská federace agresí porušila.

Selhání generálního ředitele

Jak je patrné, scéna skrývající se za nálepku alternativy nenabízí nic jiného než erozi elementárních standardů žurnalistiky a systematické šíření dezinformací, jehož cílem je podkopat důvěru v demokratické instituce a důvěryhodné zdroje informací.  A sama vytváří dojem, že je ohrožena represí systému.

Jistě, dnešní seriózní média v žádném případě nejsou bezchybná. Ale právě proto je třeba rozlišovat mezi snahou o zlepšování standardů a útěkem do ideologického akvária „boje proti systému“.  Je právě rolí zralých profesionálů to rozeznat a veřejně odlišit – a k nim by měl patřit i prvního muž Českého rozhlasu.

Zároveň tento případ poukazuje na dlouhodobý nedostatek české novinářské obce.  Neexistuje žurnalistická samospráva, která by moderovala rozlišování kvalitní žurnalistiky od těch, kteří porušují základní etická pravidla a vydávají se za novináře. Udělovat si ceny nestačí.  Seberegulace jsou schopni advokáti či lékaři.  Pokud jí schopni nebudou novináři, investigativní práce seriózních médií se dostane na roveň konspiračních projektů a eroze české žurnalistiky nabere ještě na vyšších obrátkách.

Zavoralovu účast v porotě lze hodnotit jako jasné selhání.  Jistě, mohlo jít jen o chybu; nulové zjištění, do čeho vkládá své jméno. Pak by ale bylo na místě veřejně se distancovat od organizace i udělených cen.  Ale pokud šlo – dle jeho následného vyjádření - o informovanou a vědomou volbu spoluhráčů, měl by být generální ředitel Českého rozhlasu odvolán z funkce.

Zavoral však účast ani několik dní po akci nepovažuje za chybu. „Pan ředitel účastí v porotě podpořil dialog v mediální krajině. Nechce stavět nějaké bariéry mezi médii veřejné služby, komerčními, nezávislými nebo jinými médii,“ řekl v pondělí Aktuálně.cz mluvčí Českého rozhlasu.

Tak jako tak, Zavoral by se měl zpovídat Radě Českého rozhlasu.  A měl by odpovědět na otázku, pro které oceněné a proč hlasoval. Pokud by seznam oceněných byť částečně reflektoval jeho preference, byla by to závažná zpráva pro česká veřejnoprávní média. Aktivity českých dezinformátorů napomáhají rozkladu zdejší žurnalistiky - a tentokrát to bylo i za pomoci šéfa veřejnoprávního rozhlasu.

Jakub Janda je vedoucím programu Kremlin Watch a zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty

Text je zkrácenou verzí Kremlin Watch Reportu, který je ke stažení zde.