České zájmy versus daňové ráje

Nově nastupující vláda má před sebou jeden úkol, o kterém se ve spojitosti s ní sice tolik nemluví, ale ve světě jde aktuálně o velké téma a bylo by žádoucí se k němu přidat. Jde o problematiku daňových rájů a souvisejících otázek, jako jsou daňové úniky nadnárodních korporací i bohatých lidí a transparentnost vlastnictví. Spravedlivé zdanění, zamezení úniků a důraz na větší vlastnickou průhlednost mají totiž potenciál přispět k lepšímu životu v Česku.

Východiska jsou jasná. Kdyby se nadnárodní korporace nevyhýbaly placení daní pomocí daňových rájů, které je zvýhodňují, platily by do českého státního rozpočtu o miliardy korun více. Kdyby bohatí Češi neukrývali své jmění v daňových rájích, danili by místo toho v tuzemsku. Kdyby nedávalo smysl pro českého občana kupovat si vilu ve Francii přes anonymně vlastněnou společnost na Britských Panenských ostrovech nebo investovat přes Kypr, bylo by vlastnictví firem transparentní a věděli bychom, kdo za jakou firmou stojí. I to by pomohlo dostat do českého státního rozpočtu víc peněz – a otevřelo cestu k snížení jiných daní, zvýšení platů učitelů nebo rychlejší stavbě dálnic. Tedy k věcem, o které stojí střední třída i bohatí, domácí i zahraniční firmy nezávisle na tom, zda svými daňovými odvody nyní přispívají víc, méně nebo vůbec.

V českém zájmu je, aby ostatní země nepodkopávaly standardy v daňové spolupráci a transparentnosti, na kterých se shodneme v rámci Česka i v rámci Evropské unie. Jinými slovy, je v českém zájmu bojovat proti daňovým rájům. Zefektivnění mezinárodní daňové spolupráce povede k lepšímu postavení Česka v Evropě i ve světě i ke zlepšení životních podmínek zdejších obyvatel. Podmínkou je dotáhnout rozpracované změny pravidel na úrovni zemí, firem i jednotlivců, aby došlo k narovnání podmínek mezi českými, především malými a středními firmami na jedné straně a velkými nadnárodními korporacemi na straně druhé, dále pak k spravedlivému zdanění fyzických osob a k ztížení možnosti praní špinavých peněz.

Zlepšení jsou potřeba ve třech propojených oblastech, které by se mohly stát prioritními pro české předsednictví v Evropské unii: daňové úniky velkých firem, daňové úniky bohatých jednotlivců plus nedostatek transparentnosti a praní špinavých peněz. A v každé z těchto oblastí je prostor jak pro novou českou iniciativu, tak pro vylepšení v současnosti probíhajících změn. Cílem je narovnání podmínek v oblasti daní a transparentnosti mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a současně i mezi všemi zeměmi světa.

Prvním krokem je implementace loňské globální daňové dohody o zdanění velkých nadnárodních korporací včetně minimální sazby daně, případně doladění návrhu celoevropské digitální daně jako záložní varianty, pokud by uzákonění dohodnutých změn v některé důležité zemi – třeba v USA – narazilo.

Za druhé by bylo vhodné rozšířit automatickou výměnu informací o bankovních účtech a za tímto účelem zvážit jednostranné zavedení vylepšeného standardu a jeho prosazování v Evropě a ve světě. Třetím úkolem je prohloubení fungování evidence skutečných vlastníků v EU i po celém světě včetně kvality a vymahatelnosti informací o skutečných vlastnících. Třetí úkol zahrnuje také dokončení implementace páté unijní směrnice proti špinavých peněz, respektive v případě její pravděpodobné nedostatečnosti příprava nové šesté směrnice.

Česko je v dobré pozici být lídrem za lepší daňovou spolupráci a transparentnost. Letos podpořilo globální daňovou dohodu o zdanění nadnárodních korporací, ke které se nakonec připojil takřka celý svět – některé země (Irsko, Maďarsko) až později a jiné země vůbec (Kypr, Nigérie).

Česko je již dnes v některých oblastech jednou z nejtransparentnějších evropských zemí. Například informace o veřejných zakázkách nebo vlastnictví nemovitostí jsou tu jedny z nejúplnějších a nejvíc přístupných veřejnosti na světě. Máme také dobře fungující ekonomiku a na rozdíl od Kypru nebo Irska se nepočítáme mezi daňové ráje. Je tedy v našem zájmu sjednotit pravidla daňové spolupráce a transparentnosti.

Firmy a občané pak nebudou mít motivaci využívat pro daňové úniky daňové ráje a budou v Česku nejen působit a žít, ale i danit. V praktické rovině by tedy bylo například dobré využít nadcházejícího předsednictví EU k tlaku na Maltu a další evropské daňové ráje včetně Kypru, který je oblíbenou daňovou destinaci zdejší podnikatelské elity.

V dokumentu odcházející vlády o východiscích k prioritám předsednictví je mezi zhruba třemi desítkami hesel i jedno o zjednodušování daňového systému a snižování administrativní zátěže, které obsahuje boj proti daňovým únikům, posílení výměny informací a redukci selektivních daňových režimů. Bude na nové vládě, zda se z hesla v dokumentu stane opravdová priorita.

Autor je působí na Institutu ekonomických studií FSV UK