Jak udělat ve Varšavě dojem?
Nejlepší hudba z nejlepšího polského festivalu
Jarocin je vcelku úhledné, leč pravděpodobně k uzoufání nudné městečko uprostřed Polska. S výjimkou jednoho víkendu v polovině července. To se pár minut cesty od opravdu výstavního kostela barokního a trochu dál od opravdu působivých ruin kostela gotického koná Jarociński festiwal – a to už něco znamená.
Od sedmdesátých (v dnešní podobě od osmdesátých) let to byla největší sešlost nezávislé hudby ve východním bloku - a bylo neochvějnou jistotou, že jedním ze zdejších headlinerů bude i Urząd Bezpieceństwa, polská StB. V devadesátých letech se festival logicky hledal, ale na přelomu tisíciletí se zase našel a vrátil se k tomu, co vždycky uměl nejlépe, přinášet to nejzajímavější a nejneotřelejší z nové polské hudby (tentokrát už bez UB).Tady je krátký výběr z těch, kteří zde zazářili letos. (Uznávám, výběr je subjektivní.)
Pro ty, kteří fandí nu jazzu, rádi by polskou reinkarnaci The Doors anebo se cítí ochuzeni o polský pop v tom nejchytřejším slova smyslu: stačí následující výběr užít jako startovní blok pro polské proklikávací dobrodružství na YouTube. Pro snoby: s tímhle výběrem se ani v nejvíc cool varšavském, wroclawském nebo gdaňském baru nebudete blamovat.
REBEKA
Elektropop mezi sektorovým nábytkem. Osmdesátkové brýle, osmdesátkové zvuky, ale současný sound. Na první poslech nenápadný hlas zpěvačky Iwony Skwarek, který vás ale nikdy nepřestane překvapovat tím, co všechno skrývá.
TANIA O
Duo Rebeka jsou vážní. Tania O jsou velmi nevážní a frackovitě přidrzlí, hrají lehký rokenrol; takhle nějak mohli také znít přiopilí Beatles ve zkušebně v roce 1966.
DOMOWE MELODIE
Máte pocit, že CocoRosie jsou stále na vrcholu a že je pořád zábavné nahrát album na klávesy, pokličku od papiňáku a domácí činky? Domowe melodie nabízí přesně to, co slibuje název, melodie domácnosti. Samozřejmě doplněno o bizarní čepečky, zasněné a přiměřeně lehce mimózní pohledy lehce potrhlých absolventů gymnázia. Nicméně lovesongy jim jdou.
PETER J BIRCH
Mírný melancholik s plnovousem a kytarou, ne však Jarek Nohavica (pravda, ten asi nikdy neměl plnovous). Spíš Neil Young a Johny Cash, ale v současném varšavském hávu, tedy ne tak zachmuřeně.
LITTLE WHITE LIES
Ta inspirace White Stripes je trochu do očí bijící, ale kouzlo suverénů se lodžské dvojici upřít nedá. Rychle, svižně, hlavně cool, ale ne nafoukaně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].