Kdy bude možné zlegalizovat úplatky v českém zdravotnictví?

Místní doktoři se za to nikdy moc nestyděli. Alespoň ne před přáteli a známými. A dnes už o tom mluví skoro každý: čeští pacienti jsou kromě pojistného a regulačních poplatků dodnes pravidelně nuceni sahat do peněženek i pro úplatky. Protekční prohlídku u vyhlášené kapacity zajistí balíček kávy, květina nebo lahev, ale za operaci u vybraného specialisty se běžně platí desetitisícové částky.

Po letech marných stížností teď přichází oficiální slib, že úřady zkusí „obálkovou metodu léčení“ přiškrtit. Na papíře to vypadá dobře. Tým ministra Julínka slibuje, že pacienti konečně dostanou dlouho slibovaný klíč, který rozdělí nemocnice na dobré a špatné. A navrch možnost, jak si na dobré doktory legálně připlatit.

Nebýt „no name“

Techniku zasunování obálky s bankovkami do kapsy ji nikdo neučil. Když se ale majitelce prodejny s oblečením Věře Novotné (36) mělo narodit první dítě, nechtěla nechat nic náhodě. Do pravidel korupce ji zasvětili sami doktoři. „Ptala jsem se svého gynekologa, kam by mě poslal rodit,“ usrkává mladá žena čaj a zkoumavě si prohlíží okolí. „Odkázal mě na svého známého, prý se o mě perfektně postará od začátku do konce, ale říká si za to určitou sumu.“

Za tenhle klid před pěti lety zaplatila 5000 korun, další porod za tři roky přišel o dva tisíce dráž. A nelituje. Když prý přijde člověk do porodnice jako „no name“, nemá jistotu, na koho natrefí. „Při každé návštěvě tam má službu někdo jiný, nevíte, jestli to zrovna nebude nezkušený elév.“ Díky úplatku tohle riziko odpadlo: v kartotéce všichni věděli, ke komu paní Věra patří, doktor si přizpůsobil služby tak, aby byl při prohlídkách na místě, dostala jeho mobil, kdykoliv s ním mohla konzultovat. „Když začaly kontrakce, zavolala jsem mu a on zablokoval nadstandardní pokoj. Po celou dobu porodu mi všechno vysvětloval, byl neustále nablízku.“ Vše bylo bez komplikací. A i ono trapné předávání obálky proběhlo díky nadstandardnímu pokoji, v němž bydlela sama, hladce.

„Mě uráží, že to není košer, že se to dá brát jako daňový únik, já bych si za ty služby ráda připlatila oficiálně, ale nejde to,“ zlobí se Věra Novotná. „Můžete si zaplatit pokoj s televizí, ale ne doktora.“

Více v článku Tomáše Pavlíčka - Máme málo.