Nezávislá Česká republika ještě nikdy neměla prezidenta, jehož jméno by cizinci dokázali vyslovit bez komolení. O něco větší štěstí měli Češi se svými premiéry, protože Vladimír, Stanislav a Josef se dají v cizích jazycích ještě vcelku zvládnout. (Miloš a Jiří jsou doslova výslovnostní pohromy a Mirek je tak nějak na hraně – je to „Mírik“ nebo „Majrik“?) Rodiče, kteří by chtěli, aby jejich dětem nebylo křestní jméno na Západě přítěží, si mohou vybrat z omezeného okruhu multikulturních jmen jako Martina, Daniela, David a Michael, která fungují jak v češtině, tak v ostatních jazycích. Nečeská jména jako Jessica, Esmeralda a Brendon jsou sice momentálně v ČR populární, ale vytvářejí opačný problém: řadě Čechů totiž rozhodně libě neznějí. Rodiče, kteří jsou pyšní na svůj slovanský původ a odmítají se podřídit módě západních křestních jmen, si mohou vybírat z široké škály tradičních jmen. Ten, kdo do světa vyšle dítě jménem Bořislavka, Bedřiška nebo Květoslav, výrazně podpoří pokračující suverenitu českých křestních jmen.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
