Výroky týdne: Rozpolcený Zaorálek, lakomý Pilný a poetismus

Demagog.cz opět přináší tři události minulého týdne:

1. Prezident Miloš Zeman se 17. května vrátil z návštěvy Číny, kde dál podporoval ekonomickou spolupráci – v tomto případě zejména projekt nové hedvábné stezky. Nevěděl, že krátce před jeho cestou český velvyslanec podepsal protestní dopis jedenácti západních diplomatů čínskému ministru veřejného pořádku ohledně špatného zacházení s čínskými aktivisty.

Znovu se tak střetla podpora politiky lidským práv a snahy o ekonomickou spolupráci. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek řekl, že Hrad měl o dopisu být informován, ale že v podstatě nejde o nový postoj, protože česká strana v rámci dialogu s Čínou lidská práva zmiňuje pravidelně.

Faktem je, že minimálně od roku 2014 dochází k snaze o hlubší ekonomickou spolupráci - a jedním z prvních kroků byla paradoxně státní návštěva ministra Zaorálka v Číně v květnu 2014. Ještě výrazněji se tento odklon projevil při návštěvě prezidenta Zemana v Číně téhož roku v říjnu, kdy v tamní televizi pronesl památnou řeč o tom, že se do Číny přijel učit, “jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád”.

Poměrně úspěšný odvrat od politiky lidských práv k pragmatičtějšímu vnímání diplomacie měl pak vrchol v loňské březnové návštěvě čínské prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze - pod patronací Hradu, který tento trend přijal za své. Zajímavá je opět pozice ministerstva zahraničí, které trochu schizofrenně stojí za novou „politikou spolupráce“, ale na druhé straně se nechce zcela vzdát agendy lidských práv, jak ukazuje i rozbroj ohledně výše zmíněného dopisu.

2.Andreje Babiše na ministerstvu financí nahradí Ivan Pilný (ANO). Ten chce být lakomým ministrem a pokračovat v nízkém státním dluhu, i když už se na něj chystají ministři z ostatních rezortů kvůli státnímu rozpočtu. Pilný zatím připouští, že bude potřeba najít více peněz pro učitele, takže budoucí ministr školství - který nahradí odcházející ministryni Valachovou - bude mít výchozí situaci ulehčenou. V rozhovoru pro Deník otevřel i téma nízkých platů akademických pracovníků na pedagogických fakultách, kde si obecně vyučující přijdou na nižší mzdy než na ostatních fakultách.

Průměrná výplata na veřejných vysokých školách v roce 2015 byla 41 871 korun, kdežto na pedagogických fakultách průměr dosáhl pouze na 33 019 korun hrubého. Pedagogické fakulty jsou znevýhodněné zejména v tom, že akademičtí pracovníci získávají výdělky také z grantů a vědeckých projektů - a na pedagogických fakultách je tato možnost omezena. Dodejme, že příjem absolventů vysokých škol obecně činil v loňském roce necelých 40 000 korun (pdf, str.19) - takže na něj na PedF UK nedosáhne ani profesor.

Ani při navýšení financí ze strany státu, respektive ministerstva školství ale nemusí ke zvýšení platů dojít, protože distribuci peněz mezi fakulty nemůže ministerstvo ovlivnit. Vysoké školy mají v tomto ohledu autonomii a o rozdělování rozhodují samy.

3.Minulý týden přinesl výsledky didaktických maturitních testů. Zatímco na výsledky slohových prací z češtiny se stále čeká, didaktické testy z češtiny udělalo 90 % studentů. Můžeme tedy klidně spát s vědomím, že většina českých maturantů rozumí česky psanému testu, dokáže odhalit chyby ve větě a propluje záludnostmi pojmů z literární teorie.

Na test z českého jazyka se můžeme podívat zde – a ověřit si třeba, zda víte, co je to normalizace (blahopřejeme všem, kdo správně odhalili, že pojem není spojen s nacisty), nebo poznáte definici uměleckého směru poetismu.

Testy z matematiky  složilo 78 % z žáků, přičemž však šlo jen o ty, kteří se pro maturitu z matematiky rozhodli dobrovolně (alternativou byla zkouška z cizího jazyka).

Zdá se, že na státní maturitní zkoušky už si většina lidí zvykla. Ohledně (ne)smyslnosti společného testování ve formě, jak ji provozuje CERMAT, se tak diskutuje spíš v souvislosti s jednotnou přijímací zkouškou na střední školy, která se konala před měsícem.  Jak píše Tomáš Feřtek, podoba těchto jednotných testů určuje, co budou školy se studenty biflovat - což se ne vždy musí shodovat s tím, co žáci a studenti prakticky využijí.