Blížící se volby do Poslanecké sněmovny slibují stranám mimo jiné také příležitost stabilního příjmu po další čtyři roky a náhradu peněz utracených peněz na kampani.
Osmnáct senátorů se kromě však ve středu rozhodlo u Ústavního soudu napadnout některé pasáže zákona, které podle nich přehnaně zatěžují a znevýhodňují menší strany. Jak vypadají a čím se řídí příjmy stran?
Kolik přihodí stát?
Zákon upravuje, co může být příjmem strany či hnutí. Příjmy politických stran a hnutí můžeme rozdělit na příjmy od státu a tzv. ostatní příjmy. Státní příspěvky zpřehledňuje následující tabulka:
Podmínka pro stálý příspěvek je jedním z trnů v oku zmíněných senátorů. Příspěvek na mandát a stálý příspěvek dohromady tvoří příspěvek na činnost. Údaj o jejich výplatě za minulý rok je dostupný na stránkách ministerstva financí. Budoucí znění zákona pak počítá i s příspěvkem na činnost politického institutu, který by činil 10% z příspěvku na činnost. I tento relativně nový příspěvek senátorům STAN vadí.
A ostatní?
Ostatní příjmy pak tvoří členské příspěvky, dary, půjčky a jiné vymezené příjmy, ať už z podnikání či pořádání tombol a dalších kulturních radovánek. Graficky znázorněna si čísla stojí takto; vycházeli jsme z (posledních aktuálních) výročních zpráv za rok 2015 u stran s alespoň jedním mandátem v Poslanecké sněmovně:
Jak je vidět v tabulce, příspěvek na činnost, který dostávají strany od státu, tvoří u 5 ze 7 stran více než polovinu celkových příjmů, u strany Úsvit je podle poskytnutých čísel zdrojem téměř absolutním.
Rozpočet a možnosti stran tedy do značné míry závisí na státních příspěvcích, přičemž některé z nich není úplně lehké získat, zejména pak pro menší strany. O to zuřivější boj se povede v předvolebních kampaních, na které se již teď těšíme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
