Vražda novinářky ukazuje, že nezávislost Malty na EU není taková, jak by si tamní mocní přáli

Na Maltě bylo náhle zatčeno deset lidí v souvislosti s říjnovým bombovým atentátem na tamní investigativní novinářku Daphne Caruanu Galizii. Policejní aktivita vypukla pár dní poté, co skupina poslanců Evropského parlamentu – která vyslyšela žádost novinářčiny rodiny, kolegů a přátel a přijela na Maltu zahájit v případu své vlastní stínové vyšetřování – obvinila tamní vládu ze spoluviny.

Euroskeptické Čechy by měl případ obzvlášť zajímat nejen proto, že paní Galizia byla ve svém autě roztrhána výbuchem pardubického semtexu. Pozoruhodná je v souvislosti s rozkrýváním vraždy především úlevná radost mnoha Malťanů z faktu, že „suverenita a samostatnost“ této malé a nenápadné země není po vstupu do EU naštěstí tak stoprocentní, jak by si to tamní mocní přáli.

Daphne Caruana Galizia si získala mezinárodní proslulost kvůli nebojácnosti a preciznosti, s jakou rozkrývala kriminální a korupční aktivity ve své zemi - a také roli řady maltských politiků v nich. Loni a letos také na svém blogu podrobně reportovala o řadě maltských osobností, jejichž konta v daňových rájích byla odhalena při publikaci tzv. Panama Papers.

Vražda této novinářky letos 16.října proto vzbudila pozornost na celém kontinentu a přiměla Evropský parlament vydat oficiální „vážné znepokojení nad upadající úrovní právního státu, demokracie, policejní a justiční nezávislosti a nad tamním porušováním základních občanských práv a svobod včetně svobody tisku v posledních letech na Maltě“.

Minulý pátek přijela na Maltu zmíněná skupina poslanců z Bruselu a hned úvodem svého zorientování v situaci narazili na zeď mlčení: odpovědní politici a úředníci s nimi odmítli mluvit, takže skupina zveřejnila „mimořádně silnou pochybnost“, zda vůbec lidé z vysokých míst maltské administrativy mají zájem vraždu Caruany Galizie vyšetřit. Někteří evropští lídři pak přišli s návrhem uvalit na maltskou vládu za její přístup k případu sankce.

Dva dny poté, teď v pondělí, náhle policie uspořádala v ulicích hlavního města Valletty impozantní razie vedené desítkami těžce vyzbrojených komand doprovázených vojáky rovněž v plné zbroji a podporovaných ze vzduchu letkou helikoptér. Premiér Joseph Muscat (o zapletení jeho ženy do Panama Papers napsala Galizia text, který vyvolal letos v červnu vládní krizi) pak dopoledne v televizi ohlásil prvních osm zatčení, ale o podezřelých za mřížemi odmítl říct cokoli bližšího.

Příbuzní zavražděné novinářky místo radosti nad možným dopadením pachatelů vyzvali k rezignaci maltského policejního šéfa, ministra spravedlnosti a premiéra. „Nezajímá nás kriminální obvinění sloužící pouze k tomu, aby se lidé z vlády, kteří měli jasný užitek ze smrti naší matky, teď mohli tvářit, jako že spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ napsal na Facebooku její syn Matthew. „Lidé, kteří se odjakživa snažili naši matku umlčet, se teď přece nemohou pasovat na ty, kteří prosadili spravedlnost.“

Poslední zápis, který Daphne Galizia přidala na svůj blog, říká: „Podvodníci se roztáhli všude, kam se podíváš. Situace je zoufalá.“ V zemi, jako je současné Česko, kde sílí volání politiků po „suverenitě a samostatnosti“ a kde zároveň šéf sněmovny veřejně říká, že policejní vyšetřování mocných lidí nemusí být „dobré pro tuto zemi“, je maltská zpráva každopádně inspirativním čtením.