Vědci zkoumají, nakolik globální oteplování souvisí s hurikánem Harvey

Hurikán Harvey je největší bouří, která se přes americké území přehnala od roku 2004. V Texasu způsobil masivní záplavy a zcela ochromil Houston, čtvrté největší město USA s 2, 3 miliony obyvatel a centrum amerického ropného průmyslu. Odhaduje se, že přes 30 000 lidí bude potřebovat dočasné přístřeší. Zatímco počasí na místě se do jisté míry uklidnilo, byť další záplavy stále hrozí, postupně se rozbíhá diskuze o míře devastace a krocích, které by místní a federální vláda měly podniknout. Součástí debaty je i otázka, jakou roli hrálo měnící se klima a zda je katastrofa tohoto rozsahu něco, s čím budou USA do budoucna muset počítat jako s realitou. Americký server Vox shrnuje závěry a postřehy expertů. „Hurikány a záplavy Texas postihovaly vždy, bez ohledu na měnící se klima. Nicméně by bylo neodpovědné o klimatických změnách nemluvit. Právě měnící se klima má potenciál dopady přírodních katastrof výrazně zhoršovat,“ zahajuje text a pak v bodech nastiňuje, v jakém duchu diskuse probíhá a v čem se názory liší.

Proč je „Stojí globální oteplování za hurikánem Harvey?“ špatně položená otázka: O globálním oteplování, respektive měnícím se klimatu nelze říci, že by bylo příčinou ničivého hurikánu – jednoduše proto, že tyto pojmy se vztahují k postupnému procesu změn, kterými klima prochází. Nejedná se o klasickou kauzalitu příčina – následek, situace je složitější. Představte si, že by se celosvětově zvýšila gravitace o jedno procento. Víc lidí na světě bude klopýtat či padat. Je ale možné říci, že by pád jednoho konkrétního člověka byl zaviněn právě zvýšením gravitace o ono procento? Není, za jeho pádem zcela jistě stála řada nešťastných okolností od únavy nohou po slupku od banánu na chodníku. Můžeme ale říci, že silnější gravitace zároveň zvýšila pravděpodobnost pádů a klopýtnutí. Stejnou logiku je možné uplatnit i v kontextu událostí v Texasu.

Ano, globální oteplování zhoršilo průběh a dopady hurikánu: Řada expertů se k této otázce již vyjádřila, skvělé shrnutí poskytl americký klimatolog Michael Mann ve svém komentáři na Facebooku. Jejich poznatky o tom, jak globální oteplování zhoršilo dopady hurikánu, lze stručně shrnout do tří kategorií. Zaprvé, během posledních několika desetiletí stoupla hladina oceánů o více než půl stopy (0,15 metru) - což přispělo k vyšším záplavovým vlnám mořské vody, kterou během hurikánu silný vítr vytlačuje do vnitrozemí. Zadruhé, rostoucí teplota moře v oblasti vede k většímu vypařování, větší vlhkosti vzduchu i k vyšším srážkám. A do třetice: k extrémnímu průběhu hurikánu nejvíc přispělo, že se bouře zastavila nad Houstonem a přilehlou aglomerací, na kterou se několik dní snášely extrémní srážky. Hurikán se zastavil kvůli velmi slabým větrům, které nejsou schopné bouři odvát zpět na moře či ji rozptýlit – podle Manna je na vině změna tlaku související s rozšiřováním subtropického klimatu, k němuž přispívá právě změna klimatu.

Nevíme, zda měnící se klima způsobuje častější výskyt hurikánů: Zatím neexistují důkazy, které umožnily udělat závěr, že globální oteplování způsobuje víc hurikánů; vědecký výzkum na toto téma dále pokračuje.

Měnící se klima nicméně vede k častějším lijákům: Během poslední dekády se četnost intenzivních lijáků v oblasti Houstonu zvýšila o 167 %. Toto zjištění potvrzuje jeden ze závěrů klimatické debaty, kolem kterého panuje největší vědecký konsenzus: měnící se klima povede v budoucnu k častějším extrémně silným srážkám. Kvůli stoupajícím mořským hladinám a rostoucí vlhkosti vzduchu budou právě záplavy pravděpodobně nejviditelnějším následkem klimatických změn.

Mohou klimatické změny za narůstající finanční škody způsobené přírodními katastrofami? Velmi diskutovaným tématem je otázka, zda jsou to právě klimatické změny, které stojí za rostoucími náklady na sanaci přírodních katastrof. Finanční škody vskutku celosvětově narůstají, nicméně v důsledku hned několika faktorů, z nichž změna klimatu je pouze jedním – spolu s rostoucí populací a zástavbou v oblastech náchylných k přírodním katastrofám.

Jaký je rozdíl mezi zmírňováním dopadů klimatických změn a přizpůsobováním se klimatickým změnám? Bývalý poradce prezidenta Obamy John Holdren shrnul boj s klimatickými změnami následně: „Nakonec některým následkům předejdeme, některým se přizpůsobíme a kvůli některým budeme trpět – je pouze na nás, čeho bude více a čeho méně“. Jakkoliv výstižná jeho definice je, musíme rozlišovat mezi přizpůsobením se a předcházením následkům. Někteří konzervativci tvrdí, že lidstvo se vždy dokázalo adaptovat na nové podmínky a stejný postup bychom měli zaujmout v případě klimatických změn – přizpůsobit se. Lepší je však prevence. Zatímco přizpůsobení se (např. výstavbou mořských valů) je vždy lokální akcí a nejsnáze se vždy přizpůsobí ti nejbohatší, kteří mohou do těchto opatření investovat, předcházení klimatickým změnám má celosvětové benefity. A těžit z něj budou i komunity a státy, které by si jinak nákladná protiopatření nemohly dovolit.

Bez reálného snižování dopadů klimatických změn je strategie přizpůsobení krutý vtip: Ačkoliv můžeme do jisté míry kritizovat reakci Houstonu, smutnou pravdou zůstává, že ať již podnikneme jakékoliv kroky, v případě takových katastrof neexistují bezbolestná řešení, a nakonec skončíme u destrukce, utrpení a pomalé (a drahé) rekonstrukce. Co ostatně šlo dělat lépe v Houstonu, kde během 72 hodin z nebe spadl přes metr vody? Pokud nedojde k zásadnímu zvratu v mírnění následků klimatických změn, můžeme masivní deště tohoto typu očekávat častěji. Jak by mělo přizpůsobení se na takové podmínky vypadat? Jaká infrastruktura by měla být vybudována, mění-li se klima tak rychle? Po Katrině (2005) se říkalo, že město New Orleans mohlo být vzhledem k míře devastace srovnáno se zemí. Přestavba Houstonu bude dalším zátěžovým testem a nezbývá než doufat, že výsledkem bude město připravenější čelit nástrahám. Bez zmírnění dopadů klimatických změn se však situace bude nevyhnutelně zhoršovat - a „přizpůsobení se změnám klimatu“ bude eufemismem pro zanechání těch nejchudších jejich osudu.

Měnící se klima hraje roli ve všech příbězích dneška včetně toho o hurikánu Harvey: Vše, co jako lidé děláme, se odehrává v nějakém prostředí. Naše klima bylo relativně v rovnováze během posledních 10 000 let, nicméně dnes se mění – a ačkoliv nevíme s jistotou, co přesně nastane, víme, že rostoucí teploty povedou k extrémním výkyvům počasí od sucha po záplavy. Klimatické změny se stávají součástí každodenních příběhů. Ten o hurikánu Harvey zůstane především souborem lokálních narativů; příběhů lidí, které bouře zasáhla. Zároveň je součástí i většího příběhu, v němž je v sázce mnohé. Je načase najít způsob, jak oba propojit, uzavírá Vox.