V uzbeckém hlavním městě Taškentu se nachází nejstarší metro ve Střední Asii. Bylo uvedeno do provozu v roce 1977 a jeho stanice jsou monumentální – stejně jako je tomu u většiny podzemek ve městech bývalého Sovětského svazu. V jeho stanicích ale dlouhá léta platil zákaz fotografování a jeho bizarní estetika zůstávala světu skrytá. Vidět ji mohl jenom ten, kdo uzbeckou metropoli fyzicky navštívil. Letos v červnu byl však zákaz zrušen a fotograf Rádia Svobodná Evropa Amos Chapple stanice zdokumentoval. Výsledkem je fascinující soubor fotografií, při jejichž prohlížení má divák pocit, jako by cestoval v čase do hluboké minulosti.
Jak připomíná Svobodná Evropa, v sovětských dobách centrálně plánované ekonomiky získalo město nárok na vlastní metro teprve tehdy, když jeho populace přesáhla milion obyvatel. Taškent téhle mety dosáhl na začátku 60. let. Ražba tunelů začala v 70. letech, první stanice byly otevřeny v roce 1977. Kromě přepravy lidí mělo metro plnit ještě sekundární účel – v případě jaderného útoku mělo obyvatelům města sloužit jako bunkr. Z tohoto důvodu bylo fotografování v metru až do letošního léta zakázáno.
Estetika stanic (možná překvapivě) odráží i muslimskou historii této země – jsou plné plastik dávno zemřelých básníků a vládců. Některé jsou honosně obložené mramorem a jejich výzdoba připomíná interiér mešit. Ve stanici Pachtakor je k vidění mozaika zobrazující čerstvě natrhané květy bavlny - Uzbekistán je jedním z největších producentů na světě. Na stěnách ve stanici metra Kosmonautů jsou velké portréty Valentiny Těreškovové a Jurije Gagarina – první ženy a muže ve vesmíru. Jejich portréty obklopují keramické obklady postupně přecházející z bílé do tmavě modré symbolizující přechod ze zemské atmosféry do otevřeného vesmíru. Zároveň obrazy obyvatelům připomínaly, že jsou součástí Sovětského svazu.
Některé stanice ale odrážejí i novější historii země a její loučení s komunistickou minulostí. Třeba bývalá zastávka Říjnové revoluce se dnes jmenuje Náměstí Amira Timura po velkém turkickém vojevůdci a dobyvateli. Přejmenována byla po rozpadu SSSR v roce 1991. Z vlajky sovětského vojáka v téže stanici také kdosi odstranil srp a kladivo, všímá si fotograf. Vagony metra ale zůstaly stejné – taškentskými tunely se stále prohánějí vlaky vyrobené v Moskvě, které si ještě pamatujeme i z pražského metra.
Celý tenhle zážitek vyjde na 1200 uzbeckých sumů, což v přepočtu odpovídá zhruba třem českým korunám. Tolik stojí jedna jízda, což z taškentské „podzemky dělá nejlevnější metro v bývalém Sovětském svazu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
