Šafr půjde po Babišovi

V německé kancléřce Angele Merkelové se zrodila evropská vůdkyně, bez které se na mezinárodním diplomatickém poli neobejde žádné zásadnější rozhodnutí. Jak napsala agentura AFP, Merkelová je v posledních dnech vidět v první linii, ať už jde o řešení ukrajinské či řecké krize. Německý deník Bild, nejčtenější titul v Evropě, nazvala tento týden Merkelovou „kancléřkou světa“, jež ve čtvrtek nedokázala skrýt tmavé kruhy pod očima.

Od minulého čtvrtka absolvovala šňůru cest do Kyjeva a Moskvy, po níž následovala konference o bezpečnosti v Mnichově a pak návštěva Washingtonu doplněná o zastávku v Ottawě. Po návratu do Berlína předsedala ve středu zasedání vlády a následně se zúčastnila pohřbu bývalého německého prezidenta Richarda von Weizsäckera, než zase odletěla do Minsku.

Suma sumárum, Bild spočítal, že jen za poslední čtyři dny nalétala ve vzduchu 25 600 kilometrů. Web Eurointelligence ve svém pátečním ranním reportu nicméně poukazuje i na důležitou otázku - a totiž jak jsou všechna jednání, jichž se Merkelová účastní, vlastně efektivní. 

Především dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině podepsaná po šestnáctihodinovém maratonu je podle webu považovaná za dokument mající „jistý šmrnc“ Evropské komise: na první pohled to vypadá jako pokrok, ovšem než pochopíte, že jde o „dokument plný prázdných diplomatických řečí, které nic moc neznamenají“.

Server tak upozorňuje i na řadu cynických komentářů, které se vzápětí objevily - třeba na téma, že zatímco se v Minsku dojednávala dohoda a ruský prezident pak oznámil příměří s tím, že se účastníci včetně vůdců separatistů „dohodli na hlavních otázkách", ve válečné zóně na Ukrajině bylo v té samé době nepříjemně rušno. Rusko-ukrajinskou hranici u Luhanska totiž v noci přejela padesátka ruských tanků, 40 raketometů Grad, Uragan a Smerč a stejný počet obrněných vozidel. Dohodnuté příměří má nicméně začít platit na žádost separatistů až v noci ze soboty na neděli. Úspěch či případný neúspěch dohody - i Angely Merkelové - se tedy teprve ukáže.

Jestliže dohoda o příměří na Ukrajině je spíše považována za symbolickou, naopak jasným pokrokem je čtvrteční podpis dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem a Kyjevem o půjčce v celkové výši 40 miliard dolarů. Z toho 17,5 miliardy dodá přímo MMF, zbytek půjde z dalších zdrojů.

Jak napsal FAZ, ani šéfka MMF Christine Lagardeová neupřesnila, kdo jsou oni další přispěvatelé na půjčky kromě EU a EBRD. Trvání úvěrového balíčku je čtyři roky, hlavním cílem je zlepšit fungování ukrajinských institucí a podpořit ekonomický růst. Peníze mají být použity také na boj proti korupci či snížení role státu v ekonomice. 

Ministra financí Andreje Babiše bude hlídat další web. Po portálu Echo24 založeném redaktory Lidových novin, který sám ministr označil za „web antibabiš“, si může do seznamu potížistů přidat opravdové eso - svobodneforum.cz založené společností Free Czech Media. K jejím zakladatelům totiž patří exšéfredaktor nyní Babišových LN i MF DNES Pavel Šafr.

„Jak se má novinář chovat, když jeho médium bylo znásilněno?“ ptal se již dříve s odkazem na předloňský vstup Babiše do médií, kdy majitel Agrofertu koupil vydavatelství Mafra, kam LN i MF Dnes patří. Server zahájil boj článkem o femme fatale hnutí ANO  Radmile Kleslové s titulkem První ženou Prahy není Krnáčová, nýbrž Kleslová - která prý umí vyšachovat i ministra.

A to by přitom Babiš vážně potřeboval klid na práci. Jeho ANO například tento týden podivně odvolalo/neodvolalo z čela parlamentního výboru svého školského experta Jiřího Zlatušku a v pátek dorazí na Hrad s (vynucenou?) rezignací ministryně spravedlnosti Helena Válková, kterou má nahradit Babišův spojenec Robert Pelikán. A podle médií Babišovi s odchodem Válkové pomohly právě Lidové noviny.

Řada českých firem, mezi nimi i polostátní ČEZ nebo Křetínského holding EPH, už pokukují po penězích z tzv. Junckerova evropského investičního balíčku. Celý projekt se ale komplikuje. Jak napsal list Financial Times, předseda Evropské komise Jean-Claude Junker se nyní snaží přesvědčit europarlament, aby projekt, jehož cílem je oživit evropské investice, neměnila.

Původní plán byl takový, že EU zajistí 21 miliard eur; z toho 16 miliard z vlastních peněz a 5 miliard eur dá Evropská investiční banka. Tyto peníze se pak poskytnou jako půjčky a záruky za úvěry v hodnotě 315 miliard eur, které půjdou do infrastruktury (například energetické či dopravní) a na projekty malého a středního podnikání.

Parlament ovšem chce, aby místo toho EIB vydala na trh 60 miliard eur formou dluhopisů a hotovosti - a ty se použijí na zmíněné úvěrování. Problém ovšem je, jak řekl FT místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, že finanční investoři jsou frustrováni, protože na trhu podle nich nyní nejde o nedostatek peněz, ale o to, že tu prostě nejsou dobré projekty. Ať tak či onak, pro úspěch investičního balíčku to nevypadá moc dobře.

Tento týden se rozběhl soud s bývalým šéfem MMF a také francouzským levicovým kandidátem na prezidenta Dominikem Strauss-Kahnem, který je obžalován kvůli sexuálním večírkům, jež se konaly v roce 2010 a 2011 v severní Francii, v Paříži a ve Washingtonu a které organizovali jeho známí podnikatelé.

Účastnicemi večírků měly být placené prostitutky a bývalý vrcholný politik a finančník je tak obžalován z podílu na kuplířství. Jak napsal týdeník The Economist, Francie (s tradiční velkou tolerancí k milostným úletům politiků) tak musela vzít na vědomí, že končí spory, zda se má o sexuálním životě politiků konkrétně mluvit, či zda jde „jen o diskuzi o morálce“.

Předseda soudního senátu v Lille totiž dal jasně najevo, že teď se bude projednávat nikoliv morálka, ale to, zda se stal, nebo nestal trestný čin. Sama prostituce ve Francii zakázaná není, kuplířství a nabízení prostituce ale trestné jsou. Strauss-Kahn svou vinu - tedy že by věděl o kuplířství - popírá. Soudu řekl, že nezjišťoval, kdo jsou ženy na večírcích; už proto, že měl jako šéf MMF hodně jiné práce. „Zachraňoval jsem svět,“ uvedl.

Video: Prezident Obama dělá reklamu zdravotnímu pojištění. 

(function(d, s, id) { var js, fjs = d.getElementsByTagName(s)[0]; if (d.getElementById(id)) return; js = d.createElement(s); js.id = id; js.src = "//connect.facebook.net/cs_CZ/all.js#xfbml=1"; fjs.parentNode.insertBefore(js, fjs); }(document, 'script', 'facebook-jssdk'));Přidat příspěvek by Barack Obama.

Kulturní tip: Afghan Whigs. Lucerna Music Bar, Praha, pátek 13. února 20 hodin. Na pódia se přede dvěma a půl lety vrátily další hvězdy devadesátých let, které strávily takřka celou poslední dekádu u ledu. Comebackové turné amerických Afghan Whigs mělo zastávku i v pražském Lucerna Music Baru - a nyní se sem skupina vrací. Kapela se proslavila v době grungeové mánie, ovšem byla téhle škatulce na hony vzdálená. K rukopisu melodramatické formace vždy patřila zručnost, s níž dokázala prolnout kytarový indie rock s procítěným soulem. Zpěvák Greg Dulli (rozhovor Respektu najdete zde) toto napětí navíc dokázal podtrhnout texty o fatálních a nevyhnutelně tragických milostných vztazích.