Putin zpečetil mírnější tresty za domácí násilí. Rusko západní dovoz nepotřebuje

Ruský prezident Vladimír Putin podle očekávání podepsal kontroverzní zákon, který značně usnadní život lidem, již fyzicky napadají svoje partnery nebo děti. Rusko se tak vydalo na cestu zpět do dob, v němž bývalo před lety i Česko a další evropské země - k názoru, podle něhož nemá stát co strkat nos do soukromých záležitostí rodiny, i když se za zavřenými dveřmi děje násilí a bezpráví.

Zatímco v minulosti hrozilo v Rusku za „mírnější“ fyzické napadení (po němž nenásledovala hospitalizace oběti) až dvouleté vězení, podle nové úpravy vyvázne násilník, který svému partnerovi (nejčastěji však partnerce) nebo dítěti způsobí „jen“ modřiny či škrábance, s pokutou, případně maximálně patnáctidenním pobytem za mřížemi. Změna zákona byla podle britského deníku The Guardian způsobena tím, že řada zákonodárců považovala za absurdní, že napadení mezi rodinnými příslušníky bylo trestáno přísněji než násilí mezi lidmi, kteří se neznají.

Guardian také popisuje debatu, která se kolem zákona v Rusku rozhořela: na jedné straně stojí aktivisti a aktivistky, kteří upozorňují na děsivou míru domácího násilí v Rusku, kde podle některých odhadů zemře rukou manžela či přítele jedna žena každých čtyřicet minut. Na straně druhé pak jsou církevní představitelé, kteří opakují teze o nepřípustnosti zasahování státu do rodinných záležitostí, hlava pravoslavné církve zákony běžné ve většině světa dokonce prohlásila za západní dovoz; případně některá média, jež násilí ve vztazích dokonce oslavují jako prospěšná.

Jak napsal ve vědecké (!) sekci deník Komsomolskaja pravda, manželky zlostných násilníků „mohou být pyšné na svoje modřiny“. „Biologové říkají, že bité ženy mají cennou výhodu. Častěji rodí chlapce,“ píše list. Podobná moudra si podle svých slov vyslechla i aktivistka Anna Popova, když v ulicích Moskvy proti změně zákonů protestovala. Nicméně se jí podařilo shromáždit na 300 tisíc podpisů pod peticí protestující proti změně legislativy.

Podobný pohled na věc a reálnou šíři problému, který nemá jen Rusko, ale také Ukrajina, naznačila také masová debata, kterou na internetu vyvolala ukrajinská novinářka Nasťa Melnyčenko. Její post, v němž zmiňuje příklady obtěžování i násilí, jimž byla sama vystavena, inspiroval další ženy, aby učinily totéž. Mnohé z nich přitom o svých hrůzných zážitcích mluvily vůbec poprvé.