Ruské bomby nemíří na Islámský stát

“Rozšířený dojem, že se v Sýrii angažujeme proto, abychom udrželi u moci Bašára Asada, je naprosto mylný,” řekl v neděli na Mnichovské bezpečnostní konferenci Konstantin Kosačev, šéf zahraničně-politického výboru ruské Dumy. Asad po nástupu k moci do vztahů s Ruskem příliš neinvestoval. “Nás vztah je neutrální,” pokračoval Kosačev. Rusko prý do války v Sýrii vstoupilo čistě po zkušenostech s osudy Iráku a Libye, kde přenechalo pole působnosti Západu - a výsledky byly katastrofální, především s ohledem na nárůst teroristických skupin. V Sýrii tedy válčí v zájmu své národní bezpečnosti; kvůli obavám z teroristů, proti nimž je třeba bojovat společně s Asadovou armádou.

Jeho slova ovšem příliš neodpovídá faktům: například datům z odborné studie, kterou pořadatelé konference rozdali hostům. Následující graf z této studie ukazuje, kolik procent z bomb shozených na Sýrii mířilo na Islámský stát. IS byl prokazatelně cílem skoro všech amerických náletů a také naprosté většiny bomb shozených tureckým letectvem - ačkoli je Turecko velmi často bez důkazů obviňováno z podpory IS.  Naopak Na džihádisty z Islámského státu cílila naprostá menšina – přesně 20 procent - shozených ruských bomb. Většina mířila na jiné islamisty, na opozici v Aleppu, na civilisty obývané oblasti. Častý argument proruských zdrojů, že Moskva v Sýrii bojuje proti teroristům, tedy není pravda.

Spolu s Kosačevem na panelu debatoval i Brett McGurk, vyslanec amerického prezidenta pro boj s Islámským státem. Výslovně přitom podpořil turecko-ruské jednání o příměří v Sýrii, která probíhají bez účasti a vlivu USA. “Když se dohody o příměří účastníme my, nejsme ji schopní v terénu prosadit, nemáme páky na důležité milice jako Rusko a Turecko,” uznal slabost Američanů, kteří na syrském bojišti s výjimkou kurdských bojovníků nemají blízké spojence.

Kritizoval však, že ruské úsilí v boji proti syrské pobočce Al Káidy, tedy Frontě an Nusra, situaci spíše komplikuje. “Bylo by dobré snažit se přesvědčit a mobilizovat místní opoziční skupiny, aby se samy postavily proti Frontě an Nusra,” řekl Brett McGurk. Přístup Asada a Ruska způsobuje přesný opak. Opozici a náboženské extremisty hází do jednoho pytle a hlava nehlava bombarduje, což umírněnější opoziční skupiny žene právě směrem k extremistické Frontě an Nusra. “Musíme jednat chytřeji,” ukončil svou kritiku McGurk.

Následující graf odpovídá na otázku, co Arabové chtějí od nového amerického prezidenta. Nejčastějším přáním je, aby se Američané do regionu nevměšovali, na druhém místě následuje pomoc v boji s IS. A skoro nikdo si nepřeje podporu demokracie.

Dalším z účastníků debatního panelu o Sýrii byl Kenneth Roth, šéf lidsko-právní organizace Human Rights Watch. I on komentoval ruský argument, že spolupráce s Bašárem Asadem je nutná v boji proti IS. “Devadesát procent civilních obětí v Sýrii má na svědomí syrská vláda a její spojenci,” zdůraznil známý, avšak často zapomínaný fakt. Islámský stát je podle Rotha produktem sektářské, sunnity diskriminující politiky Bašára Asada a bývalého iráckého premiéra Malíkího. Proto ho není možné dlouhodobě porazit, a tedy vymýtit důvody jeho vzniku sázkou na syrského prezidenta, který vzestup džihádistů do velké míry způsobil.  Roth také připomněl, že syrský režim a proasadovské milice drží v mimosoudním zajetí desítky tisíc Syřanů; jsou mučeni a trpí hladem.