Proč se popkultura nedokáže vyrovnat se sexualitou černého muže?

Proč se popkultura nedokáže vyrovnat se sexualitou černého muže? To je zdánlivě bulvární otázka, kterou si klade brilantní text Wesley Morrise s titulkem Poslední tabu v The New York Times Magazine. Strach z černého penisu je však fobie, jejíž kořeny prorůstají dějinami Spojených států a díla populární kultury ji v různé míře zrcadlí více než století.

Morris si všímá, jak se v posledních sezónách uvolnily naše kulturní standardy a tam kdysi mužská nahota budila pozdvižení, dnes je v kinematografii i televizní tvorbě zcela běžná. „Jsme víc neutrální, pokud jde o gender, víc feminističtí - a víc v klidu, pokud jde o různost těl,“ píše Morris.

„Zvykli jsme si vídat mužskou nahotu nejen v šatnách fitness center, ale také na Instagramu, Snapchatu nebo Tumblru. Zdá se, že pokud jde o penisy, jsme už v pohodě.“ To lze doložit ani ne na extrémních příkladech, jako je tvorba režiséra Gaspara Noé, ale na masových seriálu typu Hra o trůny nebo Girls, kde divák mohl spatřit nahé muže i jejich penisy.

Nic z toho se však netýká černé sexuality, jejíž potlačování a démonizování je stejně staré jako dějiny americké kinematografie. Morrise popisuje již na příkladu filmu Zrození národa z roku 1915, jak byl černý muž vždy portrétován coby sexuální hrozba. Důvody tohoto strachu není těžké odhalit a sahají samozřejmě do časů otroctví, které zahrnovalo i sexuální služby. Pro bílého otrokáře byl sex demonstrací síly prostřednictvím znásilnění. Vedlejší účinek, který tato praxe přinesla, byla mimo jiné i paranoia: „Co když černá pomsta bude také obnášet znásilňování? Co když to budou chtít udělat našim ženám?“

A nebyla to jen paranoia. Čtrnáctiletý chlapec Emmett Till byl v roce 1955 unesen, mučen a nakonec zastřelen za to, že na ulici údajně zahvízdal na bílou ženu. Tento případ sloužil pro celou jednu generaci Afroameričanů jako varování - a sám autor článku ji slýchal stejně jako rady, aby nepřecházel na červenou a nemluvil s cizími lidmi.

Mimoto Morris popisuje zásadní scény demonstrující sílu černošské sexuality z Tarantinova westernu Osm hrozných, aby mýtus velkého černošského penisu následně shrnul do trefné věty: „Bílý penis, jako by nenesl žádné významy, zatímco černý – ať už je to dáno odporem nebo chtíčem – vždy znamená příliš mnoho.“