Po volkswagenech se začínají objevovat i podvodné televizory

Na lžích Volkswagenu (píšeme o nich v novém Respektu) je nejvíc zarážející, s jakou blahosklonností a suverenitou vydával podvod za inženýrskou genialitu. Ale už teď je zřejmé, že ostatní pouze nelhali tak okatě, protože nemuseli. Celý systém měření emisí a testů je cinknutý, všichni to vědí a všichni s tím počítají. V důsledných měřeních neprochází řada modelů celé řady značek. I idoly: Volvo, Jeep… Celý autoprůmysl se musí změnit.

A když se už svět dívá na všechna ta energetická měření - možná se musí změnit nejen autoprůmysl. Jak se ukázalo, mnohem víc elektřiny, než deklaruje, spotřebuje třeba i televize od firmy Samsung. Ač to zástupci výrobce popírají, onen trik se velmi podobá “zázračnému” motoru od VW: televize při promítání rozdílného obsahu svítí s jinou intenzitou. je v tom asi čert, ale svítí kupodivu nejméně právě tehdy, když zobrazuje věci, na nichž jsou obrazovky testovány a podle nichž dostávají štítky pro orientaci zákazníků.

Další ne tak úsporné televize a jiné přehrávače médií od ostatních firem čekejme záhy. Pak zřejmě přijdou na řadu trouby, ledničky a pračky. Na konci bude úplně jiný svět, než v jakém ve vlastních představách žijeme - a kde účty za elektřinu a emisní statistiky začnou dávat konečně smysl.

Každý chce měnit svět, designéři také. Často se sice stane, že jejich čisté a vycizelované produkty změní leda ceny v nápojovém lístku podniku, který se jimi vybaví - ale známe i případy s lepším výsledkem. Jedním z nich je švýcarský designér Yves Béhar a jeho studio fuseproject. To se proslavilo hlavně opravdu pěknými a po všech stránkách perfektními, ale pořád jen reproduktory fungujícími přes bluetooth či náramky, které vám kromě společenského statusu hlídají zdravotní stav. Jejich portfolio skrývá ale i opravdu zábavnější kousky a důkaz, že krása může vskutku radikálně změnit svět.

Například obal na kondomy. Prezervativ, jak známo, je po mnoha stránkách užitečná věc, kterou po celou dobu existence provází jedno zásadní prokletí, totiž že jej lidé nechtějí moc používat. Bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg se to pokusil změnit a jedním z kroků jeho plánu bylo angažmá Béharova fuseprojectu. Na latexovém výrobku není co měnit, Béharovo pole byl tedy obal. Výsledky jeho práce najdete na oficiálním webu projektu “městských kondomů zdarma”.

Nudných kondomů se ročně rozdalo devět milionů, zábavných devětatřicet milionů. Vysvětlení je prý takové, že nový obal zbavil kondom stigmatu oslizlé věci, která je divně cítit, a navíc přináší chvíle, kdy většina zúčastněných předstírá, že to, co se právě děje, se vůbec neděje -  a naopak dodala prezervativu šarm věci, která je prostě a jednoduše cool. A je cool ji mít v kapse. Nebo v kabelce. Nebo na nočním stolku. Nebo na baru. Pro někoho je to důkaz, že lidé jsou nedůvtipní a povrchní, a proto potřebují povrchní impulz k tomu, aby dělali něco, co je i tak nabíledni. Pro někoho, že nad věcmi přemýšlet se vyplatí.

fuseproject má i další záseky. Všichni celoživotní nosiči brýlí mají například hluboké pochopení pro šik, jednoduché a hlavně nerozbitné okuláry vyrobené na zakázku mexické vlády pro děti v mexických školách, jejichž rodiče si brýle jinak nemohou dovolit. Nově nabízí Béhar a jeho kolegové rady keňským vývojářům sociálních aplikací - například takové, která umožní schůzku s doktorem skrze Skype či chat. Model volné poloviny dne stráveného v čekárně před ordinací v Keni v praxi neexistuje, takže alespoň u části zdravotních problémů je online schůzka jediným schůdným řešením.

Ale nebojte - nejlevnější reproduktor Jambox stojí kolem čtyř tisíc korun. Až se nějaká kavárna vybaví věcmi od fuseprojectu, bude to tam taky pěkně mastné.

Čeští politici s Twitterem pořád zápasí, Respekt o tom nedávno psal. Nejzářivější hvězda je Andrej Babiš, který na svém účtu z pozice uznávaného znalce evropských dějin věští konec svobody na kontinentu, pak tam míchá své vlastní obchody se svou politickou funkcí a občas prohodí o různých záležitostech mlhavou poznámku člověka, “který ví” - o čemž samozřejmě nepochybujeme. Takže kolem a kolem, nic moc.

Spása čeká tady: příručka, která začínajícím tvítujícím politikům radí, jak na to. Není to nějak extra zábavné čtení, ale je poučné. Respektive i v Česku by bylo, příručka je však v angličtině; a nedělejme si iluze. Je to nicméně přehledný pohled z druhé strany - třeba vám pomůže se v sociálním bombardování veškerou tou autenticitou s nadhledem zorientovat. Jen jestli ji vlastně českým politikům doporučit. První a hlavní pravidlo totiž zní: “Buďte sami sebou!”. No já nevím…

Jistě si pamatujete “kauzu šibenice” z počátku července. Na protipřistěhovaleckou demonstraci pořádanou nenávistnou Národní demokracií přinesli neznámí muži šibenice “pro vlastizrádce”, pak se vytratili. Kolegyně Hana Čápová je posléze vypátrala a výsledkem je tenhle vynikající portrét. Zarážející na celé věci bylo i to, že vyhrožování smrtí - co je známo, šibenice slouží k popravám či vraždám, nikoliv například k průmyslové výrobě nebo volnočasovým aktivitám - nechala policie bez povšimnutí a reakce. Podivení - či pohoršení nad nečinností a nutností jasnou výhrůžku “analyzovat” - bylo na místě.

A v této souvislosti pohled k našim větším polským bratrům. I tam se pořádají pochody proti utečencům z muslimských zemí. V Lodži, Bydhošti a Katowicích se veřejně hajlovalo, v ostatních velkých městech (Krakow, Lublin) padala hesla, která si můžete přečíst v článku: urážky, sprostá slova a výhružky jsou si v našich jazycích velmi blízká. Ve Wroclawi se premiérce Ewě Kopacz dostalo pokřiku “Za zradu národa budeš viset na špagátu, ty stará ku.vo!”

A stejně jako tuzemská policie, i ta polská pouze přihlížela. Nyní analyzuje. Oficiálním vysvětlením je to, že zásah policie by mohl jen vyhrotit už tak agresivní atmosféru. Je pravda, že co se týče útočnosti, nedají se polské pochody s tuzemskými srovnat. Policisté slibují, že ti, kdo přestoupili zákon, se budou zodpovídat. Už jednou polský bezpečnostní aparát své slovo dodržel. To když před několika lety vzkázal ministr vnitra Bartolomiej Sienkewicz žhářům, kteří zapálili imigrantskou ubytovnu: “Jdeme po vás.”

Video:Proč potřebujeme snílky.

Kulturní tip: Silver Lining – 25. výročí Ceny Jindřicha Chalupeckého. Národní galerie v Praze, 30. 9.–17. 1. Loni se sice Chalupeckého cena – za tradičně vyhrocených slov – s Národní galerií rozloučila, takže se letos koná v Brně. Nicméně teď se do Veletržního paláce vrací s přehlídkou uplynulých pětadvaceti ročníků. Kurátor Adam Budak slibuje, že výstava nebude ani pamětní sbírkou, ani síní slávy: „Každé z děl je performativním gestem – částicí, která přispívá k mikrokosmu kontinuity i přeryvů v historii umění. Díla ztracená v galaxii výstavy usilují o vlastní autonomii a nechávají zaznít mimořádný subjektivní hlas.“ Kdo by se snad v galaxii ztratil, za rohem je Planetárium, tam mají hvězdnou mapu.