0:00
0:00
Denní menu18. 9. 20176 minut

Patriot Boris Johnson vyhlásil válku: o tvrdý Brexit a převzetí moci

Boris Johnson
Autor: REUTERS

Pokud si někdo myslel, že to s Brexitem zabalíme, tak se zatraceně mýlí, vzkázal o víkendu svým spoluobčanům výřečný britský ministr zahraničí Boris Johnson – a mezi řádky si rovnou tak trochu řekl o to, že když bude potřeba, rád to celé vezme na sebe.

Zamotaná jednání o vystoupení z EU a s nimi související napětí na domácí politické scéně tak dostávají poněkud nový impuls. Premiérka Theresa May je po nepovedeném riziku s letošními volbami oslabená a nikam nevedoucí jednání se zbytkem Unie její pozici nijak neprospívají. Takže pokud skutečně jde o startovní výstřel k puči, dává to smysl. Otázkou je, kdo se přidá.

↓ INZERCE

Boris Johnson – rozcuchaný albín, který byl loni jedním z hlavních zastánců Brexitu – zveřejnil v sobotu v deníku Telegraph dlouhou stať (celý text dal i na Facebook) o tom, že je ohledně odchodu z Unie třeba přestat lavírovat a udělat ostrý řez. A to klidně i bez nároku na volný přístup k evropskému trhu. Text se neobrací explicitně proti zbytku vlády nebo konzervativní strany – zní spíš jako pokus dodat občanům odvahu, aby se nebáli udělat skok, který si loni odhlasovali, protože Británie je přece dost silná, aby to zvládla. Proti šéfce vlády v textu není napřímo ani slovo, což se Johnson snažil později zdůraznit i na Twitteru, kde napsal, že Theresu May dál plně podporuje a že se těší na její projev o brexitu ve Florencii tento týden.

V Británii ale vesměs všichni pochopili, o jaký vzkaz ve skutečnosti šlo. Ať už o článku psal Telegraph,Independent,Guardian,Daily Mail, bulvární Sun nebo veřejnoprávní BBC, všichni se víceméně shodli, že jde o výstřel proti premiérce, která se při jednáních s Unií snaží tvrdému Brexitu vyhnout a dává přednost pozvolnému odchodu. Johnson s ní ani se zbytkem kabinetu článek nijak nekonzultoval, zlomyslně vypadá i načasování před akcí ve Florencii, kde má Theresa May upřesnit, co chce s Brexitem dál dělat, a nutně se bude muset vůči známému stranickému kolegovi vymezit.

„V parlamentu je článek chápán jako začátek (Johnsonovy) kampaně za převzetí moci,“ píše Guardian v úvodu svého článku, kde jeden nejmenovaný konzervativní poslanec vylíčil novou situaci jako „otevřenou válku uvnitř kabinetu o nejdůležitější téma dne“.

Happening po vyhlášení výsledků voleb Autor: REUTERS

Spor se týká toho, že po oficiálním zahájení výstupních rozhovorů 29. března letošního roku začala běžet dvouletá lhůta, na jejímž konci má Británie Unii opustit. To dostává Londýn pod tlak, aby se stihlo dojednat, za jakých podmínek k vystoupení dojde. Půl roku po startu je zjevné, že jednání nikam nepokročila – Brusel tahá v jednáních za delší konec, protože pro britskou ekonomiku má velkou cenu udržet si přístup na volný unijní trh. Po odtržení však Británie z jednotného unijního trhu vypadává a nový obchodní vztah je třeba dojednat.

O to se snaží Theresa May. Její plánem je zatím ne zcela jasně definované přechodné období po březnu 2019, kdy by vše fungovalo v zásadě tak jako dosud a bylo by víc času na pořádnou dohodu, která by vzájemné obchodní vztahy do budoucna ukotvila pokud možno co nejvíc v zájmu Británie. Jenže Unie si v takové situaci může diktovat, za jakých podmínek Brity na svůj trh vpustí. Proto se začalo mluvit o tom, že by Británie za vstup na jednotný trh dočasně platila. I dnes je Británie čistým plátcem do rozpočtu EU, čili v těchto dvou bodech by vše zůstalo při starém. Změna by nastala v jiných citlivých věcech, jako je vlastní azylová politika nebo únik z jurisdikce Evropského soudního dvora. Taková je strategie Theresy May – koupit si přístup na evropské trhy zhruba na dva nebo tři roky a mezitím dojednat přijatelnou dohodu natrvalo.

Obchodní vztahy mezi Británií a zbytkem Unie bude po vystoupení potřeba nějak nastavit, ale Johnson nyní brojí proti tomu, aby tyto technikálie brzdily samu podstatu procesu. Velí vrátit se ke kořenům loňského rozhodnutí a dotáhnout ho do konce, kdy cílem je „získat zpátky kontrolu nad našimi penězi, hranicemi a zákony“. To podle Johnsona znamená plně se odstřihnout, i kdyby to znamenalo, že Británie ztratí dnešní záruky volného vstupu na evropské trhy. A rozhodně nikomu nic neplatit.

Samostatnou Británii vykresluje jako něco, čeho nikdo v zemi nemá důvod se bát. Vypočítává nově nabyté svobody, jako je možnost „nastavit si takovou imigrační politiku, jaká zemi vyhovuje, a přivítat talenty z EU i zbytku světa“ (což lze interpretovat i tak, že z EU bude mít do Británie natrvalo přístup už jen ten, kdo je vyhodnocen jako dost dobrý talent). Anebo možnost nechat si 350 milionů liber, které prý Británie týdně posílá do EU (což Johnson zmiňuje opakovaně, i když jde o zavádějící informaci – ve skutečnosti jde o 276 milionů). Británie je podle Johnsona dost silná: má nejsilnější armádu v EU, je finančním centrem světa a také domovem mnoha technologických inovací, což by se po odstranění zpátečnické regulace z Bruselu mělo ještě zlepšit. Další argument, který zmiňuje, je volnost v nastavování daní, tedy prostor pro snížení DPH na to, co Britové uznají za vhodné, anebo pro zdanění cizinců kupujících britské nemovitosti ve snaze zabránit dalšímu zdražování.

Tím se víceméně jen opakuje loňská debata před hlasováním. K ní se snažila vrátit i Theresa May, když letos vyhlásila neplánovaně předčasné volby. Její kalkul byl, že získá co nejsilnější mandát a podporu i pro případné radikální kroky, včetně prásknutí dveřmi. Jak jsme v Respektu psali, premiérka dostala ve volbách řádně přes prsty a vládu dala znovu dohromady jen s podporou severoirských nacionalistů, s nimiž se tvrdý Brexit dělá těžko. Kvůli hrozbě obnovení fyzické hranice s Irskem totiž tato strana chce vyjednávat - a hodně stoupenců přátelského soužití s Bruselem se najde i v řadách konzervativců. Pro dohodu s Bruselem a účast v jednotném volném trhu jsou nově i opoziční labouristé.

Co má tedy Boris Johnson za lubem? Pokud začíná Theresu May otevřeně ostřelovat, co tím sleduje a kde vzít pro tvrdý brexit spojence? Podle Guardianu, který Brexitu ani Johnsonovi nikdy nefandil, může jít o snahu donutit Theresu May k tomu, aby jej z vlády vyhodila, a Johnson si tak mohl začít budovat pozici vyzyvatele. Podobně Johnsonovu taktiku vyhodnotil i lídr Liberálních demokratů Vince Cable v rozhovoru pro nedělník Observer: „Evidentně sází na to, že Theresa May se chystá udělat otočku a usilovat o přechodnou dohodu, která by nás udržela na jednotném trhu EU. Johnson to vidí jako šanci vyšplhat se na vrchol, proto tlačí na mnohem extrémnější Brexit. Na radikální konzervativní poslance by to mohlo zafungovat dobře, ale pro britskou ekonomiku by to byla katastrofa.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články