O turecké menšině byla letos v souvislosti s volbami již jednou řeč. Když se na jaře turecký prezident Erdogan pokusil přesvědčit statisíce německých občanů s tureckými kořeny, aby hlasovali pro změnu ústavy, vedla jeho agitace k diplomatické roztržce mezi oběma zeměmi. Před volbami do spolkového sněmu se nyní k turecké menšině opět obrací pozornost, nejde totiž o zanedbatelný počet hlasů – kolem 1,2 milionu německých občanů s tureckými kořeny může tuto neděli k urnám. Němečtí Turci vždy tradičně volili zejména sociální demokraty kvůli příznivému postoji strany ke gastarbeiterům (zahraničním pracovníkům, v případě Německa nejčastěji právě Turků). Jak dnes volí děti, případně vnoučata těchto gastarbeiterů; tedy ti, kteří se v Německu již narodili? Zůstanou věrni tradici svých rodičů a hodí hlas SPD, či podpoří někoho jiného? Půjdou vůbec volit? A jaká témata jsou pro ně nejdůležitější? Německý deník Die Zeit se na to zeptal pěti mladých Němců s tureckými kořeny.
BURAK AYDIN, 25 LET, STUDENT PRÁV, NEROZHODNUTÝ: Rodiče Buraka do Německa přišli v osmdesátých letech a otec je věrným voličem SPD právě kvůli její podpoře gastarbeiterů. Burak však své priority vidí jinde, uvádí např. vztah strany k islámu, k uprchlické problematice, zahraniční politiku či otázky vnitřní bezpečnosti. Burakovi je sice sympatický lídr socialistů Martin Schulz, není si u něj ovšem jistý, zda je schopen nabídnout víc než jenom pozitivní dojem. Levicová Die Linke je zase „příliš levicová“, nelíbí se mu. Politika Turecka či vyjádření Erdogana při jeho rozhodování nehrají žádnou roli, tvrdí (Erdogan vyzval Turky, aby bojkotovali CDU, SPD i Zelené). Není si nicméně jistý, zda k volbám vůbec půjde. V osmnácti ho otec donutil k volbám jít a hlas tehdy hodil na protest extremistické straně. Jak říká, víckrát už to neudělal, ale dodnes u něj přetrvává frustrující pocit, že se v Německu politika dělá až příliš za zavřenými dveřmi.
BARAN, PRVOVOLIČ, BUDE VOLIT SOCIALISTY: Ačkoliv se Baran v Německu narodil, složil maturitu a chtěl by zde dál studovat, jak sám říká, dodnes si není jistý, zda do společnosti úplně zapadá. Mladý Němec je unaven z lidí, kteří se ho ptají, odkud pochází, a odpověď „z Německa“ jim nestačí. Barana trápí medializace turecké menšiny v důsledku dubnového referenda a myslí si, že celkově je integrace Turků v německé společnosti lepší, než to v médiích mnohdy vypadá. K tureckému prezidentovi je nicméně kritický a doufá, že se Turci v Německu nenechají ovlivnit. On sám bude volit socialisty, i proto, že podporují dvojité občanství, a mladý Němec se cítí vnitřně rozpolcen. Dalším důvodem je tradičně vstřícná politika SPD k přistěhovalcům a důraz, který klade na sociální mobilitu bez ohledu na původ člověka. Baran by přitom rád, aby německá vláda nad Tureckem nelámala hůl a zachovala spolupráci mezi oběma zeměmi. „Demokraté v Turecku dnes potřebují naši podporu,“ dodává.
ESAD CEBI, 24, STUDENT PSYCHOLOGIE, BUDE VOLIT CDU: „Vždy jsem byl velký fanoušek paní Merkel, líbí se mi způsob, jímž se snaží dosáhnout svých cílů. Je odvážná a strategická,“ uvádí Esad některé z důvodů, proč bude tuto neděli volit CDU a kancléřku Merkel. Martin Schulz je mu prý také sympatický, ale chybí mu podle něj důležité zkušenosti. Ačkoliv Esadovi bylo již devět, když s rodinou přišli do Německa, sám se dnes cítí víc Němcem než Turkem. Začátky samozřejmě nebyly jednoduché, vzpomíná, ale i díky pomoci školy a integračním kurzům se rodina poměrně rychle začlenila do německé společnosti.
EMRE, 21, STUDUJE STAVEBNICTVÍ, VOLIT NEPŮJDE: V žádné z tradičních stran Emre nevidí nikoho, kdo by jej mohl zastupovat. Ani SPD dnes podle něj nepředstavuje stranu hájící zájmy turecké menšiny: „Je to jako když fandíte fotbalovému týmu, který hraje špatně, ale vy mu z nějakého důvodu stejně dál fandíte. Tohle musíme změnit, musíme být o věcech opravdu přesvědčeni, nestačí něco dělat jen tak ze zvyku.“ Turci přestávají SPD volit i kvůli rezoluci o arménské genocidě, myslí si (německý parlament loni v červnu oficiálně uznal genocidu Arménů). Podle Emreho šlo o událost, s kterou dnešní generace neměla nic společného, a celá rezoluce pouze zhoršila vztahy mezi oběma zeměmi, respektive vnímání Turků v německé společnosti. Negativně vnímá Emre i rostoucí antipatie vůči Turecku jako takovému; myslí si, že obraz země je v Německu značně nepřesný a prezident Erdogan démonizovaný. Ačkoliv uznává, že si Erdogan kritiku zaslouží, prezident podle něj zemi sjednotil a přispěl k její modernizaci. „Turecko dnes potřebuje silnou vládu,“ říká.
GAMZE, 24, STUDENT FARMACIE, BUDE VLIT FDP, A SÜLEYMAN, 17, BDUE VOLIT SPD, SOUROZENCI: Jako většina gastarbeiterů, i otec Gamze vždy podporoval SPD, a Gamze sama doposud ve všech volbách taktéž volila socialisty. Nyní však podpoří Svobodné (FDP), ke změně se rozhodla po přečtení volebních programů, její rozhodnutí pak ještě podpořila volební kalkulačka, jejíž výsledky byly nejblíže právě Svobodným. Jak říká, mnohem důležitější jsou pro ni vnitropolitická témata než např. politika vůči Turecku. „Tato témata jsou pro mě dost abstraktní,“ přiznává Gamze, „nemám ráda extrémy, tedy když lidé Erdogana téměř zbožšťují, ale ani když ho zatracují a nejsou schopni vysvětlit proč.“ Sama si myslí, že Erdogan není špatný prezident, jen možná „příliš mluví“.
SÜLEYMAN (ještě nemůže volit): Sám sebe Süleyman vnímá jako Němce, ale i jako Turka, a co se děje v Turecku, mu proto není lhostejné. „Proti Erdoganově současnému počínání je nutné něco podniknout – a Martin Schultz by byl mnohem víc neústupný,“ myslí si mladík. Nicméně kdyby mohl volit, hodil by svůj hlas socialistům, líbí se mu i jejich podpora rodinám či důraz na dostupnost vzdělání pro všechny.
Předchozí díly předvolebního seriálu:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
