Nekolonizujme Mars, zachraňme Zemi

Všichni, kteří se zabývají kosmonautikou a vizemi, chtějí kolonizovat Mars. A třeba šéf firmy Tesla Elon Musk jej chce kolonizovat skutečně hodně. Před pár týdny uspořádal v Coloradu “workshop” za zavřenými dveřmi, kde se šedesát předních vědců a inženýrů radilo o tom, jak nejlépe lidský druh na rudé planetě usídlit. Je známo, že právě americké veřejné mínění osídlení Marsu za zase tak důležité nepokládá, ale nejsou jediní, kteří nejsou myšlenkou na lidské sídliště na Marsu nadšení. Jak píše britský deník Guardian, jsou tu tři důvody hodné zvážení, proč lidská mise na Mars nestojí za to.

Za prvé lidé Mars nevyhnutelně zaneřádí pozemskými bakteriemi. Když Muskova firma vystřelila do vesmíru raketu Falcon Heavy a s ní i elektrické auto s figurínou Davida Bowieho, někteří vědci - se vším uznáním za technický um i PR vynalézavost - ji za to kritizovali. Podle nich auto, které před cestou do kosmu neprošlo sterilizací, bylo “dosud největším nákladem pozemských bakterií, který jsme kdy do vesmíru vyslali”. Pokud je tedy jedním z cílů „marťanské mise“ najít mimozemský život, pak je téměř jistě ztracená -  jestliže ho budou hledat lidé. Nebudeme schopni rozlišit, jaký život jsme sami dovezli, a jaký na Marsu před naším příchodem skutečně žil. Nemluvě o riziku, že takový život svým příchodem zahubíme.

Za druhé: musí tam skutečně lidé? Nebudou stroje lepšími ohledávači? Přinejmenším budou hygieničtější, neboť nemají střevní mikroflóru. Jsou také mnohem levnější než lidé, neboť nevyžadují kyslík, nevadí jim vesmírné záření ani slabá gravitace. Dokážou slézat hluboké rokle a nepřístupná místa - a vzhledem k rozvoji umělé inteligence nebudou závislí na řízení ze Země. A nebudou se nudit, což není při úvahách o cestě na Mars banální problém. Roboti jsou tedy možná výrazně vhodnější obyvatelé Marsu než jejich lidští strůjci.

Třetím častým argumentem k cestě na Mars je nutnost mít plán B pro případ, že lidstvo planetu Zemi zdevastuje k neobyvatelnosti, k čemuž v jistém ohledu neomylně míří - anebo pokud ji zasáhne asteroid. Autor Guardianu jistě nechce podceňovat lidskou schopnost destrukce, ale podotýká, že bychom museli opravdu provádět psí a těžko představitelné kusy, abychom ze Země učinili místo neobyvatelnější než Mars. Ten nejenže nemá skoro žádnou atmosféru, ale i teplotní výkyvy jsou extrémní a ochrana před vesmírným zářením takřka nulová.

Nebylo by proto smysluplnější ony ohromné investice nasměrovat k záchraně Země? I kdyby nás skutečně postihla vesmírná srážka, byly by prý třeba obří podzemní bunkry efektivnější záchranou lidstva než cesta na rudou planetu. Ačkoli se může zdát, že Musk odstartuje na Mars už za pár měsíců, podle autora bude taková technologie dostupná za 10 až 15 let. A kromě vývoje bychom tuhle dobu měli strávit i tím, že budeme přemýšlet, jestli na Mars opravdu chceme a potřebujeme.