Klimatická gentrifikace: Bohatí se stěhují za mírnějším počasím

Americké město Flagstaff, kde žije sedmdesát tisíc obyvatel, leží ve státě Arizona a odjakživa se může chlubit velkou vzácností široko daleko: mírným klimatem. Donedávna proto platilo pro movitější obyvatelé nedalekých velkoměst Phoenixu či Tucsonu za příjemné letní útočiště k oddechu. Jak ale popisuje ve své reportáži britský Guardian, klimatická změna tohle mění. Ne že by Flagstaff byl méně příjemný, ba naopak. To ostatní arizonská města se pečou.

Z letního relaxu se tak stává spíš úprk - do míst, kde se dá žít. Loni v létě bylo ve Phoenixu takové vedro, že se roztékaly poštovní schránky. Když tam letos atakoval teploměr padesát stupňů Celsia, v nedalekém Flagstaffu bylo necelých třicet. Meteorologové počítají, že třicet stupňů Celsia bude brzy ve Phoenixu víc než polovinu roku. To se dá dlouhodobě těžko snášet - a kdo může, ten z rozpálených velkých měst prchá, nebo o tom aspoň přemýšlí.

Flagstaff není jediný možný úkryt, ale zase tak mnoho jich není, a navíc je nedaleko. Mnoho “klimatických uprchlíků ” proto míří sem. Nejsou to ale utečenci s batůžky na zádech, kteří jdou pěšky rozpálenou pouští. Jsou to movití lidé, kteří si to mohou dovolit. Flagstaff ovšem není nafukovací, a město tak řeší problém, který je po světě, včetně toho rozvinutého, stále aktuálnější. Až se bohatí přestěhují na bezpečná místa, kde zůstane místo pro ty chudší?

Ve Flagstaffu ceny nemovitostí závratně rostou a pro mnoho tamních obyvatel se život v jejich městě stává finančně neúnosný. Místní se proti něčemu takovému bouří a ti zasažení pochopitelně nejvíc. Je to ovšem problém, který je těžko k rozlousknutí. Trh s nemovitosti funguje podle svých zákonitostí. Aby k popsané “klimatické gentrifikaci” nedocházelo, bylo by nutné jej regulovat. Což samo o sobě není problém, ale otázka je jak přesně? Na základě čeho, jakým přesně právem a do jaké míry?

Problém se netýká jen vyprahlých míst, odkud lidi vyhání vedro a kouř z lesních požárů. To samé se děje i na východním pobřeží Spojených států, kde naopak stoupá hladina moře a pobřeží týrají stále silnější hurikány. Potkávají se tu dva trendy: nemovitosti výše nad mořem jsou cennější a dražší a chudší lidé si je nemohou dovolit. Domy ve výši moře nejsou neobydlené, ale žít v nich znamená dražší pojištění a víc nákladů na opravy. To si mohou dovolit opět jen bohatší lidé. Kam tedy mají jít ti chudší? Ve floridském Miami dává zkušenost lakonickou odpověď: do Alabamy, tedy sousedního státu.