Kde jsou ruští hackeři, ptá se Německo. Odradili jsme je, nebo nás nechali být?

Po amerických a francouzských prezidentských volbách se Němci obávají, že se stanou další obětí ruských hackerů. Mají s nimi ostatně i osobní zkušenost – v roce 2015 došlo k úniku dokumentů z tamního parlamentu (jednalo se o tisícovky emailů několika poslanců). Zpravodajské služby pak z útoku obvinily hackerskou skupinu s vazbami na Rusko. Německá vláda tak hrozbu narušení nadcházejících parlamentních voleb bere velmi vážně a podnikla řadu bezpečnostních opatření. Nicméně nyní, kdy zbývají necelé dva týdny do voleb, zatím vládne takříkajíc ticho po pěšině - i tajné služby přiznávají, že zatím žádné větší útoky neregistrují. Rozhodlo se Rusko do volebního procesu skutečně nezasahovat, nebo jsou německá protiopatření natolik účinná, že nabízejí inspiraci i ostatním zemím, kde se lidé chystají k urnám?

Jak v srpnu uvedl server Foreign Policy, Rusku jde v německých volbách o hodně a existuje řada důvodů se domnívat, že se jistě pokusí výsledek co nejvíce ovlivnit. Tlak Německa do značné míry drží v platnosti sankce Evropské unie uvalené na Rusko po událostech na Ukrajině. Německo také poslalo v rámci NATO vojáky do Litvy, která se dnes cítí Ruskem ohrožena stejně jako další pobaltské státy. Hybnou silou těchto kroků je Angela Merkel a v kontextu německé polické scény nejsou samozřejmostí. Jak zprava, tak zleva má kancléřka subjekty, které by vůči Rusku zaujaly měkčí postoj. Socialisté, s nimiž je Merkel v koalici, jsou vůči Rusku tradičně smířlivější, krajně pravicová AfD v některých otázkách ruským zájmům vyloženě nahrává.

Kromě hackerských útoků se nejjasnějším případem pokusů Ruska o ovlivnění vnitropolitického vývoje v Německu stal tzv. případ Lisa z roku 2013. Třináctiletá dívka Lisa s ruskými kořeny měla být znásilněna arabským imigrantem, jak se však záhy ukázalo, tato informace byla falešná. Ruské dezinformační weby (podporované tvrdou rétorikou z Kremlu) nicméně rozjely kampaň rozdmychávající protiimigrační nálady v německé společnosti.

Absence ruské kontra kampaně je tak pro mnohé experty velkým překvapením a bude pravděpodobně výsledkem kombinace dvou faktorů: německé připravenosti a ochoty čelit ruským pokusům se do voleb vměšovat a pak změny strategie Ruska. Sijbren de Jong pro Washigton Post uvedl, že Rusko se dost možná „rozhodlo být mnohem méně agresivní než v případě USA, kde to jednoduše přehnalo“, domnívá se expert na Rusko z Haagského institutu.

Dalšími důvody případného rozhodnutí Ruska situaci příliš neeskalovat mohou být ekonomické vazby mezi zeměmi. Sankcím navzdory zůstává Německo pro ruské firmy lákavý trh. Pozice Angely Merkel je navíc natolik silná, že je nepravděpodobné, že by to ruské aktivity zásadně změnily. Moskva tudíž mohla situaci vyhodnotit tak, že bude lepší vztahy se pravděpodobně staronovou kancléřkou nepošramotit ještě víc.

Německo nicméně podniklo řadu aktivních kroků k odrazení Ruska. A je to právě důsledný přístup, který může inspirovat ostatní země. Případ Lisa v Německu zafungoval jako budíček a ruským aktivitám se od té doby dostává mnohem větší pozornosti. Dezinformační aktivity Ruska jasně odsoudili němečtí politici - na rozdíl např. od prezidenta Obamy, který se dlouho zdráhal promluvit veřejně, jak trpce poznamenává Washington Post.

Německé úřady také zveřejnily informace o skupině, která se v roce 2015 nabourala do parlamentu, zákonodárci schválili např. zákon uvalující vysoké pokuty firmám, které ze svých webových stránek neodstraní tzv. fake news. Legislativa má začít platit až v říjnu a některé společnosti jako Facebook proti ní protestují, jiné ji nicméně již začaly naplňovat.

Německý list Süddeutsche Zeitung dokonce napsal, že je nyní možné opatrně „odvolat poplach“. S tím však nesouhlasí německé bezpečnostní služby i úřad dohlížející nad průběhem voleb, jak uvádí německý Spiegel. Do hlasování stále zbývají téměř dva týdny, během kterých se ještě může něco stát. I po skončení hlasování je nutné mít se na pozoru, neboť proces sčítání hlasů probíhá na centrální úrovni elektronicky, a je tudíž náchylný k případným pokusům o sabotáž či útok.

Někteří experti se navíc stále obávají, že mohou být zveřejněny informace, které byly ukradeny během útoku na parlament před dvěma lety. Oslovení odborníci se tak shodují, že ačkoliv jsou ruské aktivity v předvolebním čase výrazně menší, než se až donedávna očekávalo, je lepší nepropadat předčasnému optimismu.