V českém kontextu se debata kolem virální kampaně MeToo, v níž lidé (ženy zejména) na sociálních sítích popisují zkušenosti se sexuálním obtěžováním a násilím, soustředí zejména na možná rizika celé věci. Tedy (jistě nikoliv neopodstatněné) obavy z falešných obvinění či námitky, že se vedle sebe ocitají velmi vážné případy násilí vedle těch méně závažných. Tuzemské debatě tak prospěje, pokud se podíváme na konkrétní pozitivní dopady celé vlny.
Těch je totiž řada – na rozdíl od falešných obvinění, kterých se zatím moc neobjevilo, a na rozdíl od obávaného konce flirtování a námluv, který rovněž nenastal. Jednu vskutku o obří kauzu, kterou tuzemská média téměř nezaregistrovala a rozhodně jí věnovala násobně menší prostor než obavám z toho, že muži již nebudou moci ženám podržet dveře, popisuje americký on-line magazín Vox.
Shrnuje a vysvětluje případ Larryho Nassara. Tento bývalý lékař americké gymnastické reprezentace, který zároveň působil na michiganské univerzitě, právě stojí před soudem kvůli dlouhému seznamu zločinů, k nimž se už před časem přiznal a za některé další byl už loni odsouzen (mimo jiné za držení dětské pornografie). Rozsudek se očekává ještě tento týden.
V soudní síni se v těchto dnech střídá jedna mladá žena za druhou, aby promluvily o svých zkušenostech, které učinily ve velmi mladém věku (některým bylo devět) s mužem, jenž měl o ně pečovat jako lékař. Místo toho je však sexuálně zneužil. Příběhy jsou šokující také proto, že ke zneužití obvykle docházelo v okamžiku, kdy k Nassarovi sportovkyně přišly se zraněním či jinými zdravotními problémy – a byly tedy v mimořádně citlivé pozici.
Svědectví v Nassarově případu podalo celkem 150 žen. Některé zneužíval léta, některé jednou. Z lokálního případu se stala kauza s celonárodním dopadem. Zkraje roku totiž o vlastních zkušenostech s Nassarem – právě pod vlivem debaty kolem MeToo – veřejně promluvily hvězdy americké gymnastiky včetně šampionky z posledních her Simone Biles. Případ a reakce na něj se pak pozoruhodně protínají s právě probíhající vlnou odporu proti kampani MeToo, která prý zachází příliš daleko a „zvrhává se“. Pozoruhodně proto, že se zdá, jako by byla možným rizikům věnována mnohem větší pozornost a energie než debatě o tom, proč to Nassarovi tak dlouho procházelo.
Stejně jako v případu hollywoodského producenta Weinsteina (a dalších) totiž neplatí, že oběti mlčely, alespoň ne všechny – mluvily o tom s rodiči, trenéry, některé dokonce s policií. A narážely na stejné argumenty, které slyšíme dnes v kritice MeToo. Totiž že prostě není možné jen tak někoho z něčeho obvinit bez důkazů; že je třeba ctít presumpci neviny a že křivým obviněním by mohly zničit kariéru vážného muže. A také jim často zkrátka nevěřili nebo nad tím mávli rukou. Zřejmě to byla součást rehabilitace, řekl jeden z trenérů dívce, když se mu svěřila, že jí Nassar při několika vyšetřeních zasunul prsty do vagíny.
* Původní tiulek textu zněl Kauza lékaře gymnastek ukazuje pokrytectví kolem kritiky #MeToo. Nebyl však přesný, proto jsme jej změnili.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
