Při hladomorech zemřelo od roku 1870 zhruba 105 milionů lidí. Obvykle to přitom nebyly oběti sucha, tedy neodvratné přírodní pohromy, ale oběti zločinných politiků. Třeba Stalina na Ukrajině 30. let, v Maově Číně na přelomu 50. a 60. let nebo Mengista v Etiopii let osmdesátých. Hlad byl výsledkem jejich politických experimentů nebo cílenou zbraní při porobení vzpurných obyvatel a upevnění moci.
„Po roce 2000 těchto lidmi způsobených pohrom ubylo do té míry, že experti - třeba britský akademik Alex de Wall - cítili, že by hladomory mohly být jednou pro vždy věcí minulosti. Tento rok se tento dlouhodobý pokrok zvrátil. V Nigérii, v Jižním Súdánu, v Somálsku a v Jemenu armády či milice cíleně vyvolávají hlad v určitých regionech a ohrožují miliony životů. Nejvíce katastrofická je situace v Jemenu,” píše v redakčním komentáři deník Financial Times.
Zdejší dlouholetý konflikt se vyhrotil poté, co do války v březnu 2015 plnou silou svého letectva zasáhla Saúdská Arábie. Chce porazit rebely, kteří jsou zřejmě podporováni Íránem. Bomby cíleně zničily silnice, mosty, přístav, trhy a další infrastrukturu. Rada Bezpečnosti OSN na Jemen uvalila blokádu - teoreticky má zamezit dovozu zbraní, v praxi však brání i dovozu potravin. Saúdská Arábie nyní zablokovala i přístup humanitární pomoci - jako trest za to, že rebelové z Jemenu v listopadu vypálili raketu směrem na mezinárodní letiště v saúdském Rijádu.
Asi nejhorší je, že tato válka většinu světa nerozrušuje.
Výsledkem války a blokády je humanitární katastrofa: podle OSN je sedm milionů lidí ohroženo hladomorem. „Intervence v Jemenu měla světu ukázat více asertivní Saúdskou Arábii, která spojí sunnitské státy ve snaze zastavit rostoucí vliv šíitského Íránu. Saúdské síly však jednají brutálně a neefektivně… Není pochyb o tom, že bez změny saúdského přístupu čeká Jemen hladomor, jaký jsme ve 21. století ještě nezažili,” píší Financial Times a pak se obrací ke spojencům ropné mocnosti - k Trumpově Americe a Velké Británii, které zatím válečné zločiny páchané v Jemenu nekritizují, a naopak zvyšují vývozy zbraní: „V takovém případě budou USA a Británii nést spoluvinu na zločinech páchaných ve jménu přepjaté saúdské mocenské politiky.”
Také týdeník The Economist se v aktuálním vydání Jemenu zevrubně věnuje. „Asi nejhorší je, že tato válka většinu světa nerozrušuje. Otupení přišlo po letech krveprolití v Sýrii a jinde na Blízkém východě a po zoufalosti z omezených možností, jak přispět k pozitivní změně. A když budeme cyničtí: Jemen leží dále od Evropy než Sýrie a jeho zničení obyvatelé se nezkoušejí doplavit k břehům Západu a žádat tam o azyl,“ píše časopis v titulním komentáři a doprovodil jej i analytickou reportáží, kterou si můžete v angličtině přečíst zde.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
