Islámský stát si buduje předpolí v severní Africe

Důležitý (a velice znepokojivý) text o dění na druhém břehu Středozemního mořevyšel o víkendu v The New York Times. Přináší zprávu o Sirtě, někdejším domově a mocenské základně libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, která se stala kolonií Islámského státu.

Vloni v něm vybojovali moc místní islamistické milice, dnes už jej však spravují vyslanci ISIS. Úředním správcem je muž ze Saúdské Arábie, bezpečnost a vojenské operace kontrolují Iráčané se zkušenostmi z bezpečnostních složek Saddáma Husajna, kteří připluli na lodích ze syrského bojiště. Celé velení města tvoří extremisté ze zahraničí - a cílem IS je vytvořit ze Sirty základnu pro šíření Islámského státu v severní Africe.

V článku hovoří i několik řidičů kamionů, které extremisté ze Sirty zajali na pouštních silnicích na jih od města a po několika týdnech zajetí je vyměnili za své muže vězněné v sousední Misurátě. Řidiči popisují, jak se museli povinně dívat na videa s projevy lídra IS Baghdádího a jak se jejich věznitelé radovali ze zavedení veřejného stínání hlav odsouzenců. IS má dle jejich svědectví vyspělou síť zpravodajců v Misurátě (a nejspíše i v jiných libyjských městech).  Při výslechu totiž věznitelé uváděli překvapivé detaily z předchozího života nebo informace o rodině nahodilých zajatců z Misuráty.

Dnešní menu bude zaměřené na bezpečnost a omezení migrace.Konkrétně třeba na bombardování Islámského státu. Francouzský novinář Nicolas Henin, který byl deset měsíců zajatcem v Sýrii, se vyslovil proti západním leteckým náletům na ISIS. “Je to past,” řekl muž, kterého během zajetí mučil dnes již zabitý londýnský extremista Jihadi John. “Co naopak musíme udělat - a to je opravdu klíčové - je získat na svou stranu místní lidi. Jakmile budou mít nějakou naději na politické, mírové řešení války, tak IS zkolabuje.”

Henin navrhuje zřízení bezletových zón na území ovládaném rebely. Syrské vládní ani ruské letouny by tam tedy nesměly létat a bombardovat povstalecké pozice. Někdo by však takovou dohodu musel vymáhat - ale Baracka Obama se roky takové misi brání a dál ji komplikuje zapojení Ruska, které stěží připustí omezení svých spojenců z letectva Bašára Asada.

Britský parlament naopak schválil zapojení své armády do bombardování IS na území Sýrie. Nejsilnější apel k boji paradoxně nepronesl premiér David Cameron, ale stínový ministr zahraničí labouristů Hilary Benn. Můžete si o něm přečíst zde.

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung přináší článek o odkryté buňce Islámského státu, kterou se v alpské republice pokusili založit tři Iráčané. Jeden z nich, raněný bojovník předchůdců Islámského státu, obelhal úřady i tajnou službu a dostal ve Švýcarsku před několika lety azyl. Byl na vozíčku, a tak si nemohl splnit svůj sen o návratu na bojiště; své bratry tedy podporoval aspoň ze středu Evropy a připravoval například na dálku i atentát. Švýcarská policie ho však vloni v březnu odhalila. Druhý z členů teroristické buňky úředníky při azylovém řízení neoklamal, třetí žil ve Švýcarsku již deset let.

Na návštěvě Berlína byl ve středu afghánský prezident Ašraf Ghaní, který tam potkal prezidentského kolegu Joachima Gaucka i kancléřku Angelu Merkelovou. Jeho cesta souvisí s uprchlickou krizí a německou snahou snížit počet přicházejících žadatelů o azyl.

Vláda v Berlíně chce v Afghánistánu navýšit počet svých vojáků, ačkoli původní mise ISAF skončila v roce 2014. Cílem do příštích let je cvičení afghánské policie, například v rozkrývání pašeráckých sítí a odhalování falešných pasů. Bundeswehr má dále zajistit bezpečí některých oblastí Afghánistánu, kde budou moci žít utečenci z jiných, válčících regionů. Němci dále investují do stavby bytů a vzniku pracovních míst, které mají mladé Afghánce udržet v jejich zemi (detaily zatím zveřejněny nebyly).

Merkelová také dala najevo, že většina afghánských žadatelů o azyl ochranu nedostane. Budou vráceni do své země, kde mají žít ve zmíněných chráněných kapsách. Vláda v Kábulu má navíc dostat zvýšenou pomoc, aby se o tyto uprchlíky dokázala postarat. Německá parlamentní opozice přístup kancléřky považuje za nezodpovědný vzhledem ke stupňujícímu se násilí v Afghánistánu, kde v letošním prvním pololetí zemřelo 1600 civilistů. Vláda ale cítí, že kvůli vysokému počtu příchozích uprchlíků ze Sýrie, kteří mají při udělení azylu právo na ochranu, musí dosavadní přístup vůči Afgháncům přehodnotit.

Jaké jsou knihy roku podle prestižního deníku Financial Times? To si můžete prohlédnout zde;  a pokud vaší blízcí čtou anglicky, tak jistě najdete inspiraci k vánočním dárkům.

Kdo financuje Islámský stát? A jak přesně probíhají jeho ropné kšefty? Tohle téma je náhle aktuální. Respekt o něm psal již v létě analýzu, kterou si můžete přečíst zde. Z dostupných informací tehdy vyplývalo, že ropa už není hlavním zdrojem příjmů. Mnohem více IS  funguje jako běžný stát: vydělává na clech, které platí řidiči dovážející na území IS zboží, na poplatcích od podnikatelů i na daních.  Velká část praktického fungování IS ale zůstává zahalená v mlze, v níž se zatím ze všech novinářů nejlépe zorientoval list Financial Times. Novináři tohoto globálního listu ve dvou textech popsali obchod s ropou - obecně a pak i velmi konkrétně na příběhu jednoho sudu s ropou.

Většinu ropy IS hned u ropných polí východní Sýrie prodá nezávislým obchodníkům, kteří ji pak rozvážejí dále do země. Většina je prodána ještě na území Sýrie a syrským klientům. Ropu od IS kupují i rebelové, kteří proti této organizaci v tu samou chvíli bojují. Nemají na výběr: IS kontroluje všechna syrská naleziště a bez nich by rebelům v jejich městech došlo palivo k pohánění generátorů.

Mezinárodní koalice vedená USA stojí před podobným dilematem: má bombardovat ropná naleziště a dále tím ztížit jak životní podmínky deseti milionů lidí žijících pod správou IS, tak uškodit svým spojeneckým rebelům? Kvůli tomu zatím jen necelé dvě stovky z mezinárodních náletů mířily na ropnou infrastrukturu IS.

Většina obchodů, jak bylo zmíněno, probíhá přímo na syrském území, menší část ropy se dál pašuje na území Turecka. Tamní armáda v posledním roce zkouší obchod zastavit - objevila například několik do země zakopaných hadic, které fungovaly jako primitivní ropovody mezi příhraničními tureckými a syrskými vesnicemi. Pašování přes hranice probíhá na koních i oslech, na které obchodníci naloží plechovky naplněné olejem nebo palivem.

Video: Slavný psycholog a přeživší holocaustu Viktor Frankl předvedl rekordní výkon. Sotva někdo dokáže během pouhých pěti minut říct tolik podstatného o životě.

Kulturní tip: Most špiónů. Od čtvrtka v kinech. Nový film Stevena Spielberga. Recenzi Kmaily Fily najdete v novém Respektu, který vyjde v pondělí  7. prosince.