Příběh novověkého astronoma Galilea Galileie je v obrysech dobře znám. Génius, který prohlédl a objevil skutečnou pravdu, musel čelit útokům zpátečnických tmářů, kteří jeho vývodům nevěřili, protože v Bibli se psalo něco jiného. Jen těsně unikl trestu smrti upálením, odvolal (pak slavně mručel pod vousy), ovšem pravda se nakonec ukázala. Dnes víme, že se Země točí kolem Slunce stejně jako ostatní planety - a že Slunce je jen jedno z mnoha podobných a daleko větších Sluncí. Že Koperník a Galilei měli pravdu.
Skutečný příběh jeho objevu je ovšem velmi jiný. Jeho oponenti nebyli tmáři, pouze stejní vědci jako Galileo sám, kteří měli ovšem jiný názor. A pro svůj názor měli řadu pádných argumentů. Měli také řadu pádných argumentů proti Galileovým vývodům. Jistě, to vše v kontextu tehdejších znalostí - jenže tak věda funguje. Je to instituce, která pomalu a zdlouhavě přijímá nové poznatky a srovnává je s poznatky už známými.
Jedním z oponentů byl německý astronom Georg Locher. Byl pionýrem teleskopického zkoumání a na jeho pozorování Jupiteru, Venuše či slunečních skvrn stojí naše dnešní poznání. Je ovšem prakticky neznámý. A ten, kdo jej zná, jej zná jako toho, koho Galileo ve své přelomové práci znectil, uvedl jako příklad hloupého zápecnictví a následně proti němu postavil svou novátorskou teorii.
Locher ale nebyl zápecník - byl to otevřený progresivní vědec, pouze člen tehdejšího vědeckého mainstreamu (a rozhodně nebyl tím, kdo chtěl Galilea postavit na hranici). A tedy zastánce ptolemaiovské teorie o Slunci obíhajícím Zemi. Podobně jako třeba Tycho Brahe, který má nedaleko Hradu sochu spolu s Koperníkem a jsme na to pyšní. Ptolemaiovská teorie sice leccos nevysvětlovala, ale to tehdy nesvedl ani Koperník. Byla to prostě otevřený a předem těžko odhadnutelný souboj zavedené teorie a nové myšlenky.
Je proto trochu legrační, když se my, dnešní lidé, posmíváme neznalosti dobových odpůrců dnes už známých pravd - my, lidé vědeckého poznání. Je to samozřejmě absurdní. Možná kolem sebe máme televizi, mobilní telefony, letadla; ale kdo z nás by byl schopen vysvětlit, jak věci naší běžné spotřeby skutečně fungují? (Na rozdíl od lidí Galileovy a Locherovy doby.)
A jak připomíná autor eseje, Galileův případ je znát i dodnes. Odporujete vědeckému poznání? Je podle vás očkování příčina všeho zla, je země placatá? Máte pravdu, jen stojíte proti zkaženému vědeckému establishmentu. A ten, jak víme od Galilea, nemá nikdy pravdu a vždycky vás chce upálit.
Jen ne každý je Galileo Galilei.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
