Dopad grexitu na Česko by byl velmi omezený

Řecko na poslední chvíli horečně vyjednává o řešení svých dluhů, které by mu zajistilo příliv nových a tolik potřebných peněz z evropských bank a fondů. Řecký parlament má tak již v pátek projednat návrh reforem zaslaný vládou ve čtvrtek eurozóně. Pokud ho ale evropští věřitelé neschválí a už záchranný kruh Řecku nehodí, bude to zřejmě znamenat konec eura v této zemi a prudký, byť možná jen dočasný, pád tamní ekonomiky. Co by scénář číslo dvě, kdy by Řecko vystoupilo z eurozóny, znamenal pro Česko? „Přímé dopady na nás by byly velmi omezené, pokud by se ale problémy objevily ve větší míře v dalších jihoevropských zemích a hlavně v Německu, pak bychom to pocítili i my,“ říká v rozhovoru analytik České spořitelny Luboš Mokráš. 

Co se stane s kurzem eura, když Řecko bude muset přejít na původní či jinou vlastní měnu?

Jedna varianta je, že když Řecko z eurozóny vystoupí, tak by to euru mohlo dokonce pomoct. Protože problém a nejistota, co bude dál, se konečně vyřeší. Z eurozóny prostě zmizí nejslabší článek. Je tu ale i druhá varianta, že odchod jednoho člena bude brán jako ztráta důvěryhodnosti celého projektu společné měny. Otevírá se tím totiž možnost, že v případě potíží mohou z eurozóny klidně odejít další členové. A to by přineslo neustálé obavy o stabilitu eura - což by ho pochopitelně výrazně oslabilo. Bude záležet na tom, které interpretaci dá trh přednost.

Jaký by byl dopad na Česko?
Velmi omezený. Větší problémy by se v Evropě a tedy i u nás mohly objevit spíš druhotně. Kdyby se problémy rozšířily hlavně na jihu, tedy ve Španělsku či Itálii - a od nich se přelévaly dál. Jinak si myslím, že eurozóna je už na grexit hodně připravená a že velikost řecké ekonomiky je taková, že to výkonnost eurozóny neovlivní. Trhy jsou zatím klidné; a nemyslím si, že by se to výrazně změnilo, kdyby skutečně k vystoupení Řecka došlo.

Celkové dluhy Řecka jsou přes 300 miliard eur, což je přes 3 procenta HDP zemí eurozóny. Není přece jen odpis dluhů nebezpečný pro růst ekonomik dalších zemí Evropy?
My jsme na půjčkách Řecku angažovaní přes evropské instituce a hlavně přes MMF. Česko je jeho členem a stejně jako ostatní mu poskytuje peníze. Podle podílu jaký má, pak také každý člen hradí ztráty. Jde ale o hodně hypotetickou věc; není jasné, kolik se odepíše ani jak se to rozloží v čase. Totéž jsou dopady na jednotlivé státy. Největší půjčky má v Řecku Německo, druhá je Francie. Pro nás je samozřejmě klíčové Německo, na kterém je náš obchod, a tedy i ekonomika závislá. Pokud by se tato země dostala do problémů, druhotně to postihne i nás. Ale opět - i u těchto zemí se očekává, že finanční ztráty budou rozloženy v čase, a nemělo by se tedy jednat o jednorázový problém.

Pokud jde o náš vlastní obchod do Řecka, loni dosáhl náš vývoz zhruba čtvrt miliardy eur a dovoz z této země necelých 200 milionů eur. K největším vývozcům patří například automobilka Škoda, pneumatikárna Mitas, výrobce traktorů Zetor, ale i výrobci léčiv či chemie. Nebude to problém?
Ano, částečně to může poškodit třeba škodovku, ale celkový náš vývoz aut do Řecka je tak malý, že to nemůže mít na ekonomiku země dopad.

A může se nás nějak dotknout, že by kvůli krizi eura výrazně posílil kurz dolaru vůči koruně?
Narušená důvěra v euro samozřejmě dolaru pomůže. Stejně tak se teď právě na kurzu dolaru projevují problémy v Číně. Méně se počítá s tím, že by se čínský jen mohl používat jako tzv. rezervní měna, více se počítá právě s americkým dolarem. Totéž může přinést krize eura.

Co by se dělo kdyby byl dolar třeba za 30 korun?
To zase není tak velký posun. Dolar je nyní lehce nad 25 korun, není to tak dávno, kdy byl za 19 či 20 korun. A v české ekonomice se v podstatě nestalo nic. Promítne se to mírně do dovozů, protože v dolarech se účtují komodity, například ropa a plyn. Ty by mírně zdražily. Ale celkový dopad by skutečně nebyl velký. My jsme opravdu ve velké většině v obchodu svázáni s eurem.

Řecký návrh reforem, který má dnes projednat tamní parlament, přistál podle řeckých televizních stanic ve čtvrtek v noci v e-mailu šéfa euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemce Jeroena Dijsselbloema. Pracovní skupina ho nyní podrobí analýze. A co v emailu tedy vlastně stálo neboli co na poslední chvíli Řekové navrhují?

Podle různých médií jde o opatření v hodnotě deset miliard až 13 miliard eur,

za které chce Řecko od evropských institucí nové půjčky ve výši přes 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč). Řecko chce zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.

Řecký parlament bude podle televize Ant1 již dnes vyzván, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.

V parlamentu se nicméně očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace Syriza, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením řeckého ministra pro energetiku Panajotise Lafazanise může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců Syrizy; v parlamentu jich má celkem 149.

Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran dnes při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili. Podle mediálních spekulací se Tsipras po měsících lavírování, kdy si nechtěl znepřátelit krajně levé křídlo Syrizy, nakonec rozhodl pro záchranu Řecka v eurozóně - a je tak ochoten riskovat rozpad své vlastní strany.

Prudké debaty v Parlamentu na téma daní se čekají i u nás. Ministr financí Andrej Babiš má totiž na programu jednání svůj majstrštyk, kterým je návrh na zavedení tzv. elektronické evidence tržeb. Od příštího roku by měly své tržby posílat ke kontrole přes on-line připojení s finančním úřadem všechny restaurace a hotely, později pak i další podnikatelé přijímající hotovost, tedy hlavně obchody. Výsledkem má být zlepšení výběru daní, především DPH, a to až o 12 miliard korun ročně.

Proti zákonu je opozice, příliš se nelíbí ani koaličním lidovcům. Babiš za zákon nyní bojuje všemi možnými prostředky. Do sněmovny si přinesl makety obřích účtenek, které mají v případě přijetí zákona podnikatelé tisknout a zároveň elektronicky posílat na berňák. A hned se s nimi pochlubil na Twitteru:

Přinesl jsem poslancům ukázat jaké údaje z účtenky získá finančák: DIČ,cena,DPH celkem! To už snad nikdo nepřehlédne pic.twitter.com/C8×OdDNPCa— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 10. Červenec 2015

Jak je vidět ze snímku, ochotně mu u toho asistoval sociálnědemokratický poslanec-herec Vítězslav Jandák, kterému už se asi hodně stýská po divadle. Navnadit poslance k souhlasu měl zřejmě i průzkum, který si nechal Babiš zpracovat u agentury STEM. Z něj překvapivě vyplynulo, že zavedení klíčového vládního opatření podporují tři čtvrtiny Čechů. Problém ale je, že šéf hnutí ANO nebyl jediný, kdo si oblíbenost on-line tržeb nechal prověřit.

Průzkumy si udělala i Hospodářská komora, Asociace malých a středních podnikatelů nebo Komora certifikovaných účetních. A jak napsaly Hospodářské noviny, jejich respondenti přísnějšímu dohledu státu nad účtenkami nefandí zdaleka tolik jako účastníci výzkumu ministerstva financí. Podle několik týdnu starého průzkumu Hospodářské komory nesouhlasí s elektronickou evidencí tržeb více než polovina podnikatelů. Pětačtyřicet procent je navíc proti tomu, aby se povinnost zpočátku vztahovala jen na některé obory podnikání. 

Ještě hůře dopadá pro Babiše průzkum společnosti IPSOS, který si nechali loni v prosinci zpracovat malí a střední podnikatelé. Evidenci podporuje jen 37 procent z nich, a to ještě s výhradami. Pokud by měl zákon dopadnout právě na jejich obor, podpořilo by ho už jen dvacet procent. Nejčastější výhrady spočívají v obavě, že kvůli přiznávání všech tržeb, a tím i lepší kontrole placení daní, zbankrotuje řada malých podnikatelů a živnostníků.

Typicky ohroženým druhem mají být provozovatelé hospod či krámů na vesnicích. Když budou muset začít platit daně, tak prý zkrachují. Vypadá to sice dost zvláštně, ale tento argument našel podporu u koaličních lidovců. Ve sněmovně chtějí prosadit návrh, aby výjimku z on-line evidence tržeb měli živnostníci, a vůbec podnikatelé, kteří si přivydělávají na vedlejšák. Pokud to projde, bude zajímavé sledovat, jak se prudce zvýší počet hospodských s trvalým pracovním poměrem v nějakém místním JZD.

Významnější výtka proti novince je spíš v tom, že se někteří obchodníci bojí přílišné koncentraci informací o tržbách podnikatelů na jednom místě, tedy u jednoho výběrčího daní. Z tržeb jednotlivých obchodů lze zjistit, jak je výhodné v daném místě podnikat a v jakém čase se toho prodává nejvíc. Pro strategické plánování nových obchodů je to důležitá informace, k níž by někdo mohl mít motiv se probourat. K úniku dat z finanční správy by dojít nemělo, vyloučit se to ale samozřejmě nedá… 

Po letech jaderných a balkánských investičních eskapád elektrárenské polostátní společnosti ČEZ přišla z jejích útrob dobrá a zajímavá zpráva. ČEZ přes svoji nově založenou dceru s názvem ČEZ Nová energetika, která používá obchodní značku Inven Capital, zainventoval stovky milionů korun do německého výrobce solárních baterií Sonnenbatterie AG. Ze strany ČEZ jde o první investici tohoto druhu prostřednictvím zmíněné firmy.

Sonnebaterie patří k největším výrobcům baterií na skladování sluneční energie ve světě a ČEZ tak tvrdí, že získáním jejího podílu předehnal i slavného Elona Muska z Tesly, jenž nedávno uvedl na trh podobnou baterii s názvem Powerwall. „Není náhodou, že společnost Tesla nedávno představila podobné řešení, takzvaný Powerwall. Ví totiž, že ukládání energie je velkou byznysovou příležitostí. Firma Sonnenbatterie je ovšem nikoli o krok, ale hned o několik kroků dál a vyrábí již pátou generaci osvědčeného řešení," řekl šéf obchodu a strategie ČEZ Pavel Cyrani Hospodářským novinám.

Sonnenbatterie zatím svých systémů, které dokážou „skladovat“ a poté využít elektřinu vyrobenou solárními panely, prodala zhruba osm tisíc; letos plánuje dosáhnout tržeb okolo 40 milionů eur (cca 1,1 miliardy korun). Podle obchodního ředitele společnosti Christopha Ostermanna chce nově získané peníze, které dostala nejen od ČEZ, ale i dalších tří německých investičních fondů specializovaných na nové technologie, použít jak na získání nových trhů, tak na další technologický vývoj. Zabodovat chce Sonnebatterie už příští rok v USA a zřejmě tak vyzvat Teslu na souboj.

Zajímavost na závěr. Zatímco v tiskové zprávě vydané ČEZ Ostermann ocenil, že se firma spojila právě s českým kolosem (Vítáme vstup INVEN CAPITAL do společnosti Sonnenbatterie, protože za ním stojí významná evropská energetická společnost ČEZ), na svých stránkách Sonnebatterie o majiteli Inven Capitalu cudně pomlčela. Tak doufejme, že si to nemusí brát nějak osobně…

Video: Scenárista Steven Moffat na Comic-Conu v San Diegu předvedl první ukázku ze speciálního „viktoránského vánočního dílu“ televizního Sherlocka, který by se měl promítat i v některých světových kinech.

Kulturní tip: Kvílení. ČT art 10.7.2015 22:50. San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost.