Do deseti let přibude třetí atletická kategorie pro intersexuální sportovce

Budou atletické závody rozšířené o třetí závodní kategorii, kdy vedle mužů a žen budou samostatně soutěžit ještě “mezipohlavní sportovci” – což je neumělý pokus o nalezení české varianty termínu intersex? Stéphane Bermon, vrchní lékař Mezinárodní atletické asociace IAAF, si myslí, že ano. Respektive “cítí”, že ano; a bude to do deseti let, jak píše britský deník Guardian.

Bermon říká, že to bude vyžadovat posun ve veřejném mínění, přičemž je třeba vzít v potaz “kulturní a náboženskou citlivost tématu” a snažit se vyhnout “stigmatizaci sportovkyň”. Což je ovšem přesně to, co se bude dít, protože “kulturní a náboženská citlivost” je v éře sociálních sítí zárukou nenávisti, o které se dotyčné sportovkyně dozvědí z první ruky. Debatu, která nás čeká, tedy dotčeným osobám páteční menu nepřeje, je ovšem nevyhnutelná - jak říká sám Bermon.

Třetí kategorie je jedna - a možná i jediná - z odpovědí na dlouholeté dilema vrcholové atletiky: mají-li některé atletky přirozeně vyšší hladinu testosteronu, je potom fér, že závodí s atletkami, jejichž hormonální hodnoty jsou v normě? Nejviditelnějším aktérem, nebo spíš aktuálním středem tohoto sporu je Caster Semenya, jihoafrická běžkyně, která už léta dominuje trati na osm set metrů.

Má vyšší hodnotu testosteronu, a jak údajně ukázaly lékařské testy, jejichž výsledky jsou oficiálně neveřejné, nemá dělohu ani vaječníky a zároveň má vnitřní varlata. Semenya je nejviditelnější, ale není zdaleka jediná. Podle Bermona je (vcelku logicky) mezi atletkami počet mezipohlavních sportovkyň sto čtyřicetkrát větší než v běžné populaci.

IAAF v roce 2011 zavedla pravidlo, že nadprůměrné hodnoty mužského hormonu musí atletky uměle snižovat medikamenty. Výkony Semenyi se následně zhoršily, i když i tak získala o rok později světové zlato, protože její přemožitelka, ruská atletka Maria Savinova, dopovala. Opatření ovšem záhy padlo: jiná atletka, které ose týkalo, indická běžkyně Dutee Chand, uspěla se soudní stížností. Argument: jaký je rozdíl mezi touto fyziologickou dispozicí a třeba tím, že někdo má dlouhé nohy a nadprůměrně výkonná svalová vlákna? Od té doby byla Semenya zase k neporažení.

Bermanova úvaha přitom přišla v ten samý den, kdy IAAF zavádí podobné pravidlo znovu. Asociace si je jistá, že tentokrát případný soudní spor vyhraje, protože je lépe argumentačně vybavená. Ať už spor dopadne jakkoliv, komplikovanost problému to nesníží. Řešení navrhované Bermanem dává smysl. Můžeme si držet palce do nadcházející “veřejné debaty” - a pak je držet soutěžícím v nové, třetí kategorii.