Další důsledek oteplování: hmyzu je až šedesátkrát méně než před 40 lety

Žádná jiná živočišná třída není v přírodě zastoupena víc než hmyz.  Brouci, motýli a jiné druhy tvoří víc než polovinu života na Zemi. Přibývá ale zpráv, podle kterých se hmyzí říše radikálně zmenšuje. Další vědecká studie na toto téma vyšla právě tento týden a situace je podle ní ještě mnohem vážnější, než si lidstvo dosud uvědomovalo.

Studie vychází z terénního bádání v tropickém pralese na Portoriku, při kterém američtí vědci kopírovali obdobný průzkum z roku 1976. Jak píší hned v úvodu zprávy, hmyzu je dnes v pralese „desetkrát až šedesátkrát méně“. Jde o úbytek celé populace, tedy ne o počet druhů, přičemž bádání se týkalo nejen hmyzu, ale všech členovců. Kvůli vymírání hmyzu se pak ztenčuje i populace další fauny, která je v potravním řetězci na hmyzu závislá, jako jsou ptáci, žáby nebo ještěrky.

Autoři výzkumu dávají svoje závěry do přímé souvislosti s klimatickou změnou. Průměrná teplota vzduchu v pralese stoupla podle nich za posledních třicet let o dva stupně Celsia a oteplování se stalo hnací silou zhroucení potravního řetězce.  Studie tak podle autorského týmu ukazuje, že dopad klimatické změny na tropické ekosystémy může být mnohem větší, než se dosud předpokládalo.

O zprávě vyšel v pondělí velký článek v deníku Washington Post, který nová zjištění podává hned v titulku jako hyperalarmující. „Je to jeden z nejvíce znepokojivých článků, které jsem kdy četl,“ řekl listu entomolog David Wagner z University of Connecticut, jehož list cituje jako nezávislého odborníka.

Vymírání hmyzu se týká i Evropy. „U nás je úbytek také řádový,“ upozorňuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd. Podle něj je ale kromě klimatické změny nutno vzít v potaz i proměny krajiny, které hrají v Evropě podstatnou roli. „U nás jen běží výrazně delší dobu než na Portoriku,“ dodává Čížek na vysvětlenou, proč v pralese v porovnání se 70. lety mohli vědci naměřit tak rapidní pokles.