Jen několik dní po požáru londýnského věžáku Grenfell, kde v plamenech a kouři zahynulo minimálně 17 lidí, se od serveru Wired může zdát trochu cynické psát o tom, z čeho stavět výškové budovy; ale není. Jak totiž píše, potíž s hořícími výškovými domy je v jejich konstrukci a v různých zanedbáních, nikoliv ve stavebním materiálu, jak se svět s děsivou názorností v Londýně přesvědčil.
Takže tedy: budoucností výškových domů není ocel a beton, nýbrž dřevo. Přírodní materiál hrál ve stavebnictví prim až do konce 19. století a opuštěn byl – pravda - právě kvůli hořlavosti. Tehdy nové materiály přinášely větší bezpečí, ale i větší pevnost - a s ní související větší stavitelskou volnost. Dnešní návrat dřeva však samozřejmě neznamená, že městské linie budoucnosti budou tvořit extrémně vysoké sruby z klád. “Novým dřevem” je dřevo křížově laminované, vlastně extrémně pevná překližka tvořená slepenými vrstvami různých druhů dřeva.
Tenhle materiál se co do pevnosti rovná oceli. Ne tak do tuhosti, což v praxi znamená, že dřevěné budovy mohou být vysoké, ale ne tak masivní jako jejich ocelobetonoví sourozenci. Ale má to i výhody - třeba přívětivost k přírodnímu prostředí. Dřevo je lehké a lehké jsou i budovy, tedy je rovněž úspornější. Podle mnohých architektů je i elegantní. Titíž architekti podotýkají, že architektura ze dřeva bude“upřímnější”. Například - ne nadarmo jsou stromy dole tlusté a nahoře hubené. Stejně by se svému stavebnímu materiálu mohly poddat o budovy budoucnosti.
A nyní realita: nejvyšší dřevenou budovou světa je studentská kolej ve Vancouveru. osmnáctipatrová budova je 53 metrů vysoká. Ovšem dřevěných plánů je mnoho, třeba osmdesátipatrový věžák v Chicagu. A pro nás, kdo žijeme na evropském kontinentu: zcela reálné plány na zcela regulérní mrakodrapy ze dřeva se kují v Londýně, Stockholmu a Amsterodamu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
