Bloomberg: Češi a spol. prokoukli, že čínské miliardy jsou iluze

Velký čínský plán získat východní část Evropy na svoji stranu přestává naplňovat představy. Postsovětské státy jako Česko nebo Polsko začínají pomalu chápat, že s miliardovými investicemi z Číny to nepůjde tak snadno.  V článku, který vznikl u příležitosti právě probíhajícího evropsko-asijského fóra v Bruselu, o tom píše agentura Bloomberg.

Text se věnuje iniciativě 16+1, která je relativně nová a funguje jako spojenectví Číny s šestnácti evropskými zeměmi bývalého východního bloku. Mezi těmito partnery je i Česko, které se s Čínou pokouší navázat exkluzívní vztah již několik let. Ve formátu 16+1 se konají od roku 2012 každoroční summity nejvyšších politických představitelů  - a to buď v Číně, nebo v některé východoevropské metropoli, letos v létě v Sofii.

Podle Bloombergu se ale po šesti letech ukazuje, že každá ze stran čekala od partnerství něco jiného - a že mnozí evropští představitelé jsou zklamáni tím, jak málo ze spolupráce mají. Evropské státy viděly ve formátu 16+1 příležitost, jak získat čínské miliardy do zdejších dálnic a železnic, poté však zjistily, že čínské půjčky nejsou o nic lepší než to, co mohou získat v Evropě, třeba skrze Evropskou banku pro obnovu a rozvoj.

Ani u projektů, které se už rozjely, neběží všechno ideálně. Třeba má Černá Hora kvůli čínské pomoci s výstavbou dálnic nyní potíže s předlužením. Rychlodráha mezi Budapeští a Bělehradem, která měla být jedním z největších čínských infrastrukturních projektů v Evropě, je prošetřována Evropskou komisí.

Bloomberg cituje některé experty na Čínu a některé nejmenované vládní úředníky, kteří se shodují, že jednání s Čínou trvají dlouho a Peking v nich navzdory velkorysým proklamacím nedá nic zadarmo. Podmínky spolupráce jsou u některých projektů obdobné tomu, co Čína nabízí v Africe, což Evropany uráží. Jak podotýká jeden z diplomatů, řeči o čínské spolupráci připomínají titulky v komunistickém tisku o tom, jak se zvedla dojivost, přitom s opravdovou prosperitou měly tyto úspěchy společného jen málo.

Formát 16+1 dal lídrům postkomunistických zemí možnost potkat se jednou za rok s čínským premiérem, což ovšem Čína nedělá jen tak, ale ve snaze rozdělit Evropu a snáz prosadit svoje zájmy. Proto se projekt 16+1 od začátku nezamlouval západní Evropě, hlavně Německu, které nechce oslabovat jednotný evropský hlas při přímých jednáních EU s Čínou.