Benzín a ropa jsou nejdražší za čtyři roky. Bude hůř, nebo to Trump zařídí?

Ceny ropy vyletěly tento týden na nejvyšší úroveň za čtyři roky a mnozí analytici začínají tipovat, že hranice 100 dolarů za barel není daleko. Důvodem jsou hlavně nové sankce směrem k Íránu naplánované na listopad. Drahá ropa je – a možná ještě bude – znát také v cenách benzínu v Česku. Existují ale i umírněnější prognózy, podle kterých to možná s dalším trháním rekordů nebude zas tak horké.

Cena ropy Brent, která je pro Evropu určující, stoupla v úterý na 82,55 dolaru za barel, nejvýš od listopadu 2014. V témže roce stála i přes sto dolarů, ale pak kvůli tehdejším nejistým vyhlídkám globální ekonomiky a nárůstu těžby spadla, předloni až na 30 dolarů.

Od té doby ropa spolu s ekonomickou konjunkturou zdražuje. Předpovědi o 100 dolarech za barel se objevily tento týden v souvislosti s tím, že těžba nezvládá držet krok s poptávkou, zvláště po snížení dodávek z Íránu v souvislosti kvůli novým americkým sankcím. Ty vstupují v účinnost od 4. listopadu a v USA de facto znamenají zákaz jakýchkoli nákupů íránské ropy.

Vzestup ceny na čtyřletý rekord tento týden přišel poté, co exportní země sdružené v kartelu OPEC na začátku týdne nedávaly najevo velkou ochotu podvolit se nátlaku Donalda Trumpa na to, aby těžbu zvedly, tím íránský výpadek vykompenzovaly a dalšímu růstu cen zabránily.

Drahá ropa se přímo promítá do cen benzínu v USA, což je pro Trumpa potíž, zvláště nyní před volbami. Jde o jednu z věcí, u které dával opakovaně najevo, že zvládne zařídit zlepšení, ovšem realita se vyvíjí přesně opačným směrem: ceny u pump jsou rovněž na čtyřletém maximu.

Podobné je to i v Česku. „Benzín Natural 95 se aktuálně prodává za nejvyšší ceny od roku 2014, ve středu včera jeden jeho litr vyšel průměrně na 33,55 haléřů. Na čtyřletých cenových maximech je v těchto dnech také nafta,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Pokud na trhu s ropou nenastane obrat směrem dolů, ceny v Česku to ještě bude tlačit během října vzhůru na úroveň kolem 34 korun za litr benzínu.

Spojené státy tlačí do embarga na íránskou ropu i své spojence, což v kombinaci s tím, že sankce startují až 4. listopadu, vypadá na první pohled jako zpráva o nevyhnutelnosti dalšího zdražování. Existují ale i jiné scénáře než ropa za 100 dolarů. Po úterním skoku nahoru se světové trhy ve středu trochu uklidnily a cena opět klesla. Jedním z důvodů bylo to, že exportéři v OPEC možná nakonec přece jen povolí – jeden náznak ochoty zvedat těžbu přišel ve středu z Nigérie.

Uklidňující efekt měla také čerstvá prognóza banky Goldman Sachs. Podle ní by útlum dodávek z Íránu musel být ještě výraznější, než se nyní čeká, aby stodolarová hranice skutečně padla. Navíc v USA v případě dalšího zdražování lze (zvláště před listopadovými volbami) čekat, že vláda uvolní část strategických zásob a tím zkusí stlačit cenu dolů.

Trump také svůj tlak na exportéry dál zvedá. Tento týden v projevu v OSN na adresu OPEC prohlásil, že se mu nelíbí, jak členové tohoto uskupení „berou svět na hůl“ („OPEC nations, are, as usual, ripping off the rest of the world, and I don’t like it“). Trump by prý čekal větší vděk a vstřícnější postoje v souvislosti s tím, jak někteří členové OPEC profitují z ochrany od americké armády. Stejně mimochodem mluví i na adresu Evropy a dohod o odběru ruského plynu.

Těžko říct, zdali taková prohlášení mohou trh dál uklidnit. Podle Goldman Sachs ale strach z ropy za 100 dolarů není zatím na místě – aktuální odhad banky je mezi 70 a 80 dolary, tedy zhruba tam, kolik barel stojí dnes.