Afghánistán letos přijímá více afghánských migrantů než Evropa a jižní Asie dohromady. Za rok 2016 se do země vrátí - z velké části nedobrovolně - celkově 1,5 milionu lidí.
Podle The New York Times část přichází z Evropy v rámci nově podepsané dohody o navracení odmítnutých žadatelů o azyl. Většinu však tvoří navrátilci z Íránu, a především z Pákistánu, kde žijí odhadem dva miliony Afghánců (1,3 registrovaných uprchlíků, 700 tisíc na úřadech nedokumentovaných). Důvodem odchodu do vlasti je rostoucí tlak ze strany pákistánských úřadů. K 15. listopadu mají například povinnost získat legální dokumenty, pasy nebo víza – což je pro většinu fakticky nemožné. Jinak jim hrozí zatčení a deportace.
Tito uprchlíci před různými fázemi bezmála 40 let trvající afghánské občanské války mnohdy v zahraničí žili po desítky let. Vracejí se přitom do země, kde je kvůli úspěšné ofenzivě Tálibánu bezpečnostní situace nejhorší od roku 2001. Nový domov hledají ve městech, která jsou už teď plná nouzových stanových přístřešků s tzv. vnitřními uprchlíky - tedy lidmi, kteří z nebezpečného venkova utíkají do měst. Jejich počet je odhadován na 1,8 milionu.
„Všichni navrátilci z Íránu a Pákistánu a vidina dalších z Evropy tvoří přísady velmi nebezpečného koktejlu. Kapacity místních úřadů napínají k prasknutí,“ tvrdí Laurence Hart, šéf kanceláře International Organisation for Migration v Kábulu. Humanitární a rozvojové organizace v zemi nemají dost peněz, aby se o stovky tisíc navrátilců postaraly.
Situace v Afghánistánu ukazuje prapříčinu globální uprchlické krize. Zvláště mladí lidé opouštějí země, v nichž prakticky není vidět žádná perspektiva míru nebo stabilního vypočitatelného prostředí. Odchází mladá generace, která vlastně nic jiného než občanský klid nezažila. Zároveň je počet těchto lidí tak velký, že je žádná země v asijském sousedství ani v Evropě nechce v plném počtu přijmout. A nikdo zároveň netuší, jak v zemi typu Afghánistánu vytvořit řád a prosperitu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
