Vivat Czechia

Miloš Zeman má bezesporu – stejně jako Václav Klaus – talent v tom, jak přilákat permanentní pozornost médií. Když už zrovna veřejnoprávní televize každodenně nepokrývá jeho spanilé předvolební jízdy do krajů, oznámí při návštěvě Izraele (když zrovna na pár dní hrozí, že nebude okupovat titulní strany), že by se rád zasadil o to, abychom se přejmenovali z Czech Republic na Czechia – a zase má první minuty zpravodajství.

I když si odečteme všechno to poklonkování a mediální nadržování, tak tohle se musí umět, a třeba taková Strana zelených (a mnoho dalších, pochopitelně) to neumí - a proto se do parlamentu nedostane, dokud se to nenaučí.

Jinak ano – je to hezké, jak na nás všechny báťuška myslí, jak inspiruje debatu, koneckonců i Stalin se vyznamenal spiskem o jazykovědě. To slovo „republic“ tam ani mít nemusíme, stejně teď nemáme kompletní parlament a taky to nějak jde, že jo.

Jinak lze souhlasit, že to Czech Republic je ošklivé, a leckdo se táže, proč tam musíme mít to „republic“, snad po vzoru některých karibských zemí jako Dominikánská republika, která tak kdysi v době Trujilla zastírala, že jde o diktaturu, nebo po vzoru Demokratické republiky Kongo. Hezký článek k tomu zde.

V době bostonského atentátu si nás navíc jak známo pletli s Čečenskem a lecjaký inteligent chtěl na Facebooku bombardovat Checzech či Tzetzek Republic a tak všelijak podobně. Vůbec nejhůř to zní a hlavně tedy vypadá v němčině: Tschechische Republik, to nám snad ti Němci dělají schválně.

Czechia – to zní honosněji, třeba podle vzoru Italia, Slovakia nebo něco takového (Vivat Czechia!), ale ouha, i ti Čečenci říkají Čečna či Čečnija a moc daleko jim neutečeme, byl nám je čert dlužen.

Já sice nejsem prezident, ale navrhoval bych Czechland po vzoru ušlechtilých a demokratických zemí, jako jsou Holland a Finland (a Legoland), ale asi by to pak muselo být správně Czechlands, protože máme země české, resp. země Koruny české. Také by bylo dobré Czechway po vzoru jiné vysoce civilizované a kulturní země, tedy Norska – Norway. Czechway by hezky odráželo vyhlášené české humpolácké způsoby či české třetí cesty a lehce to evokovalo Sinatrovu píseň: „I do it czeeeech way.“

V případě, že to prezident zařídí, bychom si doma říkali lidově Čechie a dnes málem zapomenutý a kdysi slavný fotbalový tým Čechie Karlín by se zase třeba dostal do první ligy.

Na závěr vážně: všechny země mají nějaký oficiální název ve vlastním jazyce i v angličtině – třeba People’s Democratic Republic of Algeria nebo Kingdom of Norway, ale nad tím je ale jakýsi zvyklostní název. Ten je ovšem věcí sdílené kultury, kterou nejde lidem vnutit dekretem.