Z Německa přicházejí špatné ekonomické zprávy a jejich rozsah je poměrně dramatický. V posledním čtvrtletí loňského roku německá ekonomika zpomalila o půl procenta a výsledkem toho je, že celkový růst v roce 2012 bude činit jen 0,7 procenta, po velice slušných tří procentech růstu v roce 2011. Německá vláda proto poměrně razantně snížila odhad růstu pro letošní rok, a to z jednoho procenta na 0,4 procenta. Samozřejmě ne všechna ekonomická čísla v Německu jsou špatná. Celý souhrn veřejných rozpočtů (federální, státní, obecní) zaznamenal přebytek 0,1 procenta HDP, jde o první vládní přebytek od roku 2007. Kdyby se ekonomická situace začala ještě více zhoršovat, má německá vláda k dispozici pohodlný polštář.
Přestože ekonomika poklesla, export se zvýšil o 4,1 procenta a zaměstnáno je v Německu 41,6 milionu lidí, což je historický rekord a šesté (po kvartálech) zvýšení za sebou. Hlavním „motorem“ horších německých výsledků je oslabení spotřebitelské poptávky.
Ponechme stranou, zda je z hlediska Evropy i eurozóny dobré, aby zrovna Německo vytvářelo všemožné přebytky. Španělský premiér například v rozhovoru pro včerejší Financial Times tvrdí, že by přebytkové země jako Německo měly dávno poptávku povzbuzovat.
Podívejme se na podobnosti a provázanosti s českou ekonomikou. I ta v roce 2011 slušně rostla, i když ne o tři procenta jako Německo, ale jen o dvě. V loňském roce jsme se ovšem oproti právě korigovanému německému růstu 0,7 procenta propadli do recese (zatím minus jedno procento, ale asi to bude nakonec víc). Naše zaostávání za německým růstem se tedy vloni zjevně zrychlilo. Česká nezaměstnanost rychle roste, zatímco německá se vylepšuje.
Jaké jsou hlavní rozdíly? Některé souvisejí a jiné nesouvisejí s vládou. Český průmyslový a exportní sektor není pochopitelně tak silný jako v Německu. Německá politika trhu práce a boje s nezaměstnaností má ovšem skvělé výsledky a zde se musíme jednoznačně poučit a inspirovat. Rostoucí nezaměstnanost a obavy ze ztráty práce totiž drtivě dopadají na spotřebitelskou poptávku. Nedůvěra v ekonomiku do značné míry kopíruje nedůvěru v Nečasovu vládu, spolupráce mezi vládou a opozicí je nulová.
Další rozdíly si připočtěme: fungující a „byznys friendly“ právní stát ještě nemáme, škrtáme většinou plošně, nikoli chytře a selektivně, a rozkrást si necháme i příliš velkou část evropských fondů na podporu infrastruktury, v některých regionech se prohlubují pasti chudoby apod. A také nejsme v eurozóně. Zde to ovšem není jednoznačné. Slovensku euro zjevně prospívá, Slovinsko euro zjevně drtí.
Otázky do debaty s ekonomy na iHNed.cz tedy jsou: Jaký vliv bude mít zpomalení v Německu na nás? Co soudíte o německé hospodářské politice Vy? Jak funguje či nefunguje provázanost Německa s námi?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
