Důvěra v českou ekonomiku je na nejnižší úrovni za posledních deset let. Vláda snižuje odhady růstu ekonomiky, výběru DPH a tak podobně.
Obvyklé povrchní hodnocení českého tisku je takové, že to v evropském kontextu není nic zvláštního ani překvapivého. Eurozóna balancuje na hraně přežití a my jsme s eurozónou provázáni.
Když se lidé bojí špatných zpráv a ekonomika jde do krize, projevuje se naplno tzv. paradox spoření (paradox of thrift). Z hlediska individuální racionality lidé začnou šetřit zrovna v okamžiku, kdy by ekonomika potřebovala, aby činili opak.
Takové obecné hodnocení však nevysvětluje, proč jsou výsledky i očekávání v české ekonomice dramaticky horší než například výsledky slovenské a polské ekonomiky. Vysvědčení je bohužel pro českou vládu mizerné, protože to nejde vysvětlit jinak než horší hospodářskou politikou české vlády. Fenomén členství v eurozóně není to nejpodstatnější. Slováci v eurozóně jsou, Poláci zase nejsou.
Pokud novináři hloubají dál, přijdou – zejména v pravicovém tisku – na to, že to vláda se zvyšováním DPH přehání a lidé se na to připravují a šetří či odkládají spotřebu více, než by museli.
Jenže těch důvodů je logicky mnohem více. Především vláda nenabídla občanům ani podnikatelům žádnou růstovou vizi. Ministři nemluví o tom, proč je důležité růst, ale ani o tom, proč je důležité riskovat, podnikat a půjčovat si na podnikání peníze.
Opravy právního rámce, institucí a korupčního prostředí jdou pomalu. Kdo by si půjčoval na podnikání, když může v exekutorském ráji a pomalém a nedůvěryhodném soudním systému špatně skončit?
Na vině může být i přehnaná eurofobie servírovaná většinovými českými médii pod taktovkou klausovské ideologie v nesouměrně katastrofičtější míře než v okolních zemích. Lidé se možná bojí ekonomické katastrofy v Evropě více, než je zdrávo.
Další potíž je, že vláda škrtala příliš, především v oblasti investic. Přeplňovala dokonce předepsaná maastrichtská kritéria, jako bychom byli nějaká jižní evropská ekonomika. Když se šetření stane jediným bůžkem, přinese to paradoxně slabší výsledky i v té fiskální oblasti.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
