0:00
0:00
Audit Jana Macháčka31. 3. 20094 minuty

Rusové v MOL – strategický průšvih roku

[image id="120824790"]Rakouská petrochemická OMV včera oznámila, že prodala 21 procent v maďarském petrochemickém gigantu MOL netransparentní ruské ropné společnosti Surgutneftegaz, která má zjevně blízko k Vladimíru Putinovi. Z hlediska tzv.energetické bezpečnosti ve střední Evropě je to zpráva zcela zásadního významu.

Astronaut

Rakouská petrochemická OMV včera oznámila, že prodala 21 procent v maďarském petrochemickém gigantu MOL netransparentní ruské ropné společnosti Surgutneftegaz, která má zjevně blízko k Vladimíru Putinovi. Z hlediska tzv.energetické bezpečnosti ve střední Evropě je to zpráva zcela zásadního významu.

1.Maďarská vláda byla oznámením „překvapena“ a „šokována“, vůbec o nástupu Rusů netušila. To je politováníhodné. Zjevně ani vlády, které se energetickou bezpečností zabývají, nejsou schopny včas rozpoznat nebezpečí nebo získat potřebné informace. Doufejme, že nějaké podobné překvapení nečeká v brzku oslabenou českou vládu, která otázky energetické bezpečnosti považovala za jednu z priorit (na trhu lze totiž vystopovat silné indicie toho, že „tajemný investor“ postupně nakupuje velký podíl v ČEZ).

↓ INZERCE

Představitelé MOL prohlásili, že ruskou firmu považují za „finančního investora“ jehož zájmy jsou „nečitelné“. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží.

2.Postup rakouské firmy je důkazem toho, kam až se dostala důvěra a spolupráce mezi státy ve střední Evropě. Rakouská OMV dlouho všemožně usilovala o pohlcení maďarského MOL, leč neúspěšně. MOL (i maďarská vláda) se chovali k Rakušanům jako k největšímu zlu, mimojiné s poukazem na to, že Rakušané příliš spolupracují s Rusy. Nyní mají Maďaři místo Rakušanů ve firmě Rusy rovnou a napřímo.

Co je platné, že se evropské státy snaží docílit toho, že otázky evropské energetické bezpečnosti se budou řídit na základě konsensu a společných cílů z Bruselu? Jednotlivé vlády se vrátí z Bruselu domů a dělají tam vlastní kšefty. OMV ovládá rakouský stát, který tak dlouho v utajení de facto připravoval podraz na maďarskou vládu či maďarský stát. Hezké. Jen tak v Evropě dál.

3.Pozoruhodná je i cena. Wolfgang Ruttenstorfer ředitel OMV, byl považován ještě nedávno za „zoufalce.“ Za 21procentní podíl v MOL zaplatil před dvěma lety (v lítém boji o ovládnutí maďarské firmy) 1,2 miliardy euro. MOL se ovládnout nepodařilo a dlouho to vypadalo, že má rakouský podíl cenu maximálně polovic. Najednou – uprostřed krize – jsou Rusové ochotni zaplatit cenu o 16 procent vyšší než byla ta původní (za kterou OMV podíl v MOL koupil) a dvojnásob vyšší než aktuální cena tržní. Ruttendorfer je vítěz.

Proč byli ochotni Rusové zaplatit tolik? Ze strategických důvodů. Kupují si přízeň rakouského státu. Potřebují, aby se Rakušani vzdali projektu Nabucco a plně podpořili South Stream, o totéž jde v případě Maďarska. Zdá se, že snaha diversifikovat zdroje zemního plynu ve střední Evropě dostala včera velkou, ne-li smrtící ránu.

Ruské firmy tomuto postupu říkají „strategické zajišťování budoucí poptávky“ nebo „bezpečnost energetické poptávky“ a kupují se distributoři a zpracovatelé od Španělska po Itálii. Jak tomu asi říkají ruské tajné služby? Třeba „zajišťování budoucí sféry vlivu“?

Sugrutneftegaz má prý – podle deníku FT - k dispozici pořád ještě 16 miliard euro. Může si koupit celý MOL čtyřikrát. Krize, nekrize.

4.A co zájmy české vlády, případně ČEZ? Byla to česká vláda a ČEZ, kdo pomáhal MOL budovat kruhovou obranu před OMV. ČEZ založil s MOL společný podnik, bude se investovat do dvou nových plynových elektráren, ČEZ vlastní v MOL 7 procent akcií.

5.Výraz „energetická bezpečnost“ je chápán vskutku různě. Pro Čechy či Poláky to znamená omezení závislosti na Rusku, pro Němce zajištění stabilních dodávek z Ruska a pro Rusy „zajištění stabilní poptávky“. Šéf „Surgutu“ Vladimír Bogdanov prohlásil, že nákup akcií MOL nastartuje „dlouhodobou prospěšnou kooperaci a strategickou spolupráci a posílí energetickou bezpečnost v Evropě“.

Včera jsme psali o tom, jak vlády „lijí“ peníze do ekonomik. K tomu jednu poznámku. Možná „lijou“, ale peněz v ekonomikách ubývá, resp. ubývalo do ledna: v americké, evropské i japonské. Zde je graf ze serveru www.RGEMonitor.com, který ilustruje situaci v eurozóně.

Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články