0:00
0:00
Audit Jana Macháčka22. 12. 20143 minuty

Rozpadne se evropsko-americká linie vůči Rusku?

Proč Amerika roste a Evropa upadá :: Obama a Kuba :: Bohatí Rusové v Británii :: Čečenská válka :: Cena ropy

Barack Obama
Autor: Globe Media /  Reuters

Klíčovou otázkou prvních měsíců příštího roku bude, zda se podaří udržet společnou evropsko-americkou linii vůči Rusku. Leccos nasvědčuje, že se evropsko-americká „fronta“, na jejíž rozkol Putin celou dobu sázel, nakonec rozpadne.

List Financial Times už minulý týden upozornil na to, že zatímco Američané pád rublu a ruskou ekonomickou krizi vysloveně oslavují, Němci zdůrazňují, že si hlubokou ekonomickou krizi v Rusku nikdo nepřeje.

↓ INZERCE

Josep Borrell, bývalý předseda Evropského parlamentu, se dívá na důvody toho, proč Amerika robustně roste, zatímco Evropa upadá do vleklé stagnace. Oba kontinenty divergovaly už v roce 2010, když Amerika začala prosazovat rozhodně expanzivní a měnovou fiskální politiku a rychlé pročištění bankovního systému.

Evropská unie prohlásila finanční krizi za americkou záležitost, omezila fiskální schodky příliš brzy a mylně zvýšila příliš brzy úrokové míry na základě nepodložených obav z inflace.

 

V komentáři Petera Hakima na Reuters se praví, že historici to asi shrnou tak, že Obama učinil na třech frontách změny, které zásadně ovlivňují Latinskou Ameriku po mnoho desetiletí: jedná se o válku s drogami, ilegální migraci a nakonec Kubu.

Konkrétně ke Kubě autor konstatuje, že asi není náhodou, že nová kubánsko-americká dohoda přichází ve chvíli, kdy je na kolenou Venezuela kvůli špatnému hospodaření a prudkému poklesu cen ropy. Kubánská ekonomika přitom těžce závisí na té venezuelské: transfery z Venezuely na Kubu činí až pět miliard dolarů ročně.

USA jsou jediná náhrada, která může zaskočit za výpadek venezuelského kapitálu. Kuba již dnes dostává z USA dvě miliardy dolarů ročně, které posílají na ostrov američtí Kubánci. Další miliarda dolarů přichází z obchodu a omezeného turismu. Jakékoli pootevření mezi oběma zeměmi příliv peněz znásobí.

 

 

 

Financial Times píše o tom, jak bohatí Rusové přesouvají do Británie sebe samé i finance ještě větším tempem než kdykoli předtím. Tzv. investorská víza zaznamenala za prvních devět měsíců nárůst o 69 procent. Bylo jich uděleno 162, za stejné období loni 96.

Samotný fenomén investorských víz je dost pozoruhodný. Znamenají rychlejší přístup k trvalému pobytu výměnou za investice od jednoho milionu liber výše.

Britská vláda se však před měsícem rozhodla tzv. investorská víza – populární hlavně mezi Číňany a Rusy – zpřísnit. Místo jednoho milionu liber jsou už třeba nejméně dva, ale hlavně investice do nemovitostí už se nepočítají. Nejde však pouze o odpověď v duchu protiruských sankcí, spíše o reakci na stížnosti obyvatel Londýna, kterým vadí, že Rusy nakoupené nemovitosti zůstávají prázdné.

Strobe Talbott píše v krátkém, ale direktivním sloupku pro Reuters, že Rusko letos čeká třetí čečenská válka a pokus o vyhlášení kavkazského kalifátu. Obě čečenské války byly velmi drahé a tato prý položí Putina na kolena.

Anatole Kaletsky se rovněž na Reuters domnívá, že ropa může spadnout i na 20 dolarů za barel. Moc přesvědčivě ta jeho teorie ale nevyznívá.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].