Proč ne Zeman (odpověď čtenáři)

Napsal mi jeden čtenář a poprosil o vyjádření se k názorům kamaráda, který se chystá volit Miloše Zemana.:

1) Zeman nikdy nic nevytuneloval, ve většině věcí měli prsty „modří ptáci“. Když se Zemana pokoušeli uplácet, tak prý radši klobásu s křenem než peníze.
2) D 47 byla schválena za 125 miliard, ne 200 miliard. Zakázka byla zrušena následnou vládou pana Špidly. Podobný, ale ještě větší tunel schválil Karel S. v církevních restitucích – to vám nevadí?
3) Systém i správní a dozorčí rady podniků především ovlivňovali „modří ptáci“ – aby zakryli průšvihy z před roku 1997. Je Zemanova chyba, že je neplácl přes prsty.
4) Opoziční smlouvě bylo prorokováno několik týdnů, ale vydržela celé volební období a díky ní mohl Zeman učinit naprosto závažné kroky, které vyvedly ČR z krize, která byla mnohem, mnohem horší než ta, co je teď.
5) Vznik opoziční smlouvy je především dílem ignorance pana Rumla, který Zemanovi odmítl jak premiérský post, tak většinu ve vládě. Proto nebyl premiérem ani Ruml, ani Lux.
6) Za poslední – jestli byla opoziční smlouva tak špatná, zlodějská apod. a vláda Zemana byla banda břídilů a tunelářů, jak je možné, že další volby vyhrála opět ČSSD? Pokud je dnešní vláda stejná (a zatím se tak chová), čeká ji zřejmě v roce 2014 drtivé vítězství.
7) Lukoil není ruská firma, stejně tak jako Škodovka není firma česká. A pokud se trochu pohybujete ve strojírenství, hned vám dojde, že Rusko je pro nás mnohem cennější trh než Německo, které se může díky krizi EU snadno dostat do problémů.

Dodatek: Kromě dokumentu Vládneme, nerušit, který nahlíží jen na pozadí opoziční smlouvy, je dobré si něco nastudovat o tehdejší ekonomické situaci, o krocích vlády a proč se jednalo o jednu z nejúspěšnějších vlád.
Jediná Zemanova chyba je, že pouze vedl vládu a věci kolem ní nechal na panu Šloufovi.

…

Souhlasím s tím, že Miloš Zeman asi sám nikdy nic nevytuneloval, ostatně si myslím totéž o Václavu Klausovi. Nic takového však už nelze konstatovat o lidech kolem nich, jako je třeba právě Miroslav Šlouf. Oba dva – Klaus i Zeman – ovšem neváhají říci si lidem okolo, když něco potřebují. Potřeby Miloše Zemana se mohou jevit jako skromnější, ne vždy se však musí jednat o finanční plnění pro potřeby osobního komfortu, ale představme si to spíše jako mobilizaci zdrojů v boji o moc a zázemí v boji o moc.

Zeman zde zavedl systém jakoby skromného lidového politika, kolem kterého se pohybuje všehoschopný podržtaška pro špinavou práci. Roli Šloufa se v případě Mirka Topolánka naučil Marek Dalík.

Otázka také je, co je „tunelování“. Já jsem si to slovo spojoval především s tunelováním bank a investičních fondů po kuponové privatizaci a s bojem o ovládnutí podniků ze strany polostátních nezprivatizovaných bank v 90. letech. Na počátku oposmlouvy už bylo do značné míry „vytunelováno“, ještě však probíhalo rozkrádání ve velkých bankách (IPB, Komerční banka apod.).

Opoziční smlouva však zrodila nový model ovládání státních a polostátních podniků (Telecom, ČEZ, Unipetrol apod.) a bank na základě politického klíče a rozdělování postů mezi dvě velké politické strany. Představitelé obou velkých politických stran bez rozdílu prováděli mnohdy vůči podnikům obyčejný racketeering a brali si odsud tučné odměny a patrně i prostředky pro financování politických stran.

Například v České konsolidační agentuře, která likvidovala špatné pohledávky zkrachovalých bank, zůstal fungovat systém opoziční smlouvy (přímá kontrola poslanci obou stran) ještě šest let po jejím skončení.

Zemanova vláda měla ale bezpočet finančních skandálů (ať už jim říkáme tunelování či pokus o tunelování či nikoli): ruský dluh, Český dům, D 47.

Pravdou je, že Miloš Zeman v této zemi ukončil bankovní socialismus a prodal banky do rukou zkušených zahraničních bank, a ukončil tak nadvládu politiků nad tím, kdo dostane a nedostane úvěr. Učinil tak navzdory opozičněsmluvním dohodám s ODS, která podporovala českou privatizační cestu. Toto spolu se sice pozdním, ale rázným zásahem v IPB a s otevřením se země zahraničním investorům považuji v zásadě za hlavní pozitivum Zemanovy vlády.

Na druhou stranu by banky patrně musel privatizovat každý premiér, protože jinak by stát zbankrotoval.

Je pravdou, že vláda ČSSD vyvedla zemi z hospodářské krize, nezapomínejme však, že také existuje něco jako hospodářský cyklus.

…

Je pravdou, že Zeman jednal o koalici s Unií svobody a lidovci, a je pravda, že se neshodli. Těžko si ale představit, že by vážně nabídl premiérský post Janu Rumlovi. Otázka je, jak vážná byla celá tato koaliční nabídka, protože už před volbami chodili různí lidé z ODS po Praze (Václav Benda apod.) a upozorňovali, že opoziční smlouva vznikne.

Lukoil samozřejmě je ruská firma s úzkými vazbami na Kreml, Německo samozřejmě zůstane naším hlavním obchodním partnerem, podíl Ruska na našem exportu je oproti naší provázanosti s Německem stále de facto směšný.

Jakkoli lze mít různé názory na církevní restituce, spláchnout je slovem „tunel“ bych se opravdu neodvážil. Možná je docela dobré si dopodrobna prostudovat, o co jde.

Pravé důvody, proč by Zeman neměl být prezident, jsou však v jeho osobnosti. Zeman je samolibý, egocentrický a pomstychtivý a na svůj věk osobnostně zcela nevyzrálý člověk. Když si uděláte slovní rozbor jeho projevů, hemží se to v nich výrazy jako zrádce, krysa, idiot a blbec. Za svou slabinu prý považuje fakt, že je „příliš důvěřivý“, což je v jiném kabátě totéž jako proliferace slov jako pomsta, zrada apod. Jde skutečně především o politickou kulturu, osobní vlastnosti a vkus. Zeman se obklopuje lidmi, kteří vás klidně zkusí nechat zlikvidovat, jak by mohla vyprávět novinářka Sabina Slonková. Stačí si vzpomenout na kauzu Olovo, na případ Štiřín apod.

Na druhém místě jsou jeho ruské vazby. Ty vytrvale budoval už prezident Klaus, a proto bude dobré, když nová hlava státu bude orientována prozápadněji.