Proč jsou reakce na krok ČNB tak negativní

Vedení České národní banky je asi docela zaskočeno tím, jak je rozhodnutí tisknout peníze, nakupovat eura a oslabovat kurz koruny hodnoceno převážně negativně.

O čem to svědčí? O tom, jak je česká veřejnost včetně elit odtržena od světových trendů, o tom, jak lidé u nás jaksi „neplní úkoly“ vyplývající z profesionálního výkonu své profese, o tom, jak jsou lidé zajatci starých konzervativních ekonomických škol a ideologií. Nakonec jde i o to, že ČNB přípravu komunikace asi dost podcenila. Vezměme si to bod po bodu. 

Začněme odmítavou reakcí současného a bývalého prezidenta. Z obou mluví především dotčené ego. Václav Klaus je asi dotčen tím, že s ním jako „s nejlepším českým ekonomem“, za něhož se považuje, nikdo nic nekonzultoval, dokonce ani „jeho lidé“, které do centrální banky prosadil. Zeman je zase asi dotčen, že s ním nebylo konzultováno z mocenských důvodů. Kdyby ovšem kdokoli z bankovní rady přípravu a načasování rozhodnutí s kýmkoli mimo banku domlouval, bylo by to na kriminál. 

Obecně se ukazuje, že Češi jsou konzervativní a nemají rádi změny a výkyvy. Jsou pro ně asi důležitější jakési „rašínovské geny“ a místní historická paměť než nějaká souvislost s okolním světem. Koneckonců i čeští komunisté byli – snad s výjimkou NDR – v oblasti měny a financí ze všech komunistických zemí nejkonzervativnější. 

Ekonomický růst je sice mizerný, ale české veřejné finance jsou zdravé, taktéž banky. Lidé vlastně skoro nevědí, že daňoví poplatníci v USA i západní Evropě museli zachraňovat ze svých peněz banky, že Evropa banky dostatečně neposílila a že teď v Evropě hrozí pokles cen. 

Pokud hrozí pokles cen, lidé pak nevědí, co je na tom špatného. Troufám si neskromně tvrdit, že nejvíce článků o tom, co je to japonský deflační scénář, co jsou dvě japonské ztracené dekády, i o tom, co je to smrtící deflační spirála, jsem v této zemi publikoval za posledních deset let já. 

Popularizace skutečnosti, že většina důležitých centrálních bank světa již spoustu let různě experimentuje, je v Česku mizivá. Ve světovém kontextu nedělá ČNB nic zvláštního, ale kdo to u nás ví? Může si však za to opět především ČNB sama. Svého času se mohli členové bankovní rady přetrhnout s tím, kdo napíše více článků proti vstupu Česka do eurozóny. Měli si spíše dát práci s vysvětlováním politiky americké či švýcarské centrální banky, Bank of England, Bank of Japan apod. 

Pokud jde o tu ignoranci a neprofesionalitu finančních a bankovních analytiků, pak je skutečně překvapivé, že si nestudovali zápisy z jednání bankovní rady, z nichž vyplývalo, že se k použití experimentu už skoro rok schyluje. Pokud si exportéři kupovali u bank zajištění proti kurzu, měli je bankéři upozornit na reálné nebezpečí použití tohoto nástroje. Zde je ale i komunikační problém ČNB. Pokud centrální banka chce, aby se o zápisech z jednání bankovní rady více vědělo, má se je snažit více popularizovat i mezi odbornou veřejností. 

Bývalý předseda statistického úřadu Edvard Outratasi správně povšiml, že rozhodnutí ČNB kritizují především euroskeptici, přitom oni by se měli radovat. Vždy přece říkali, že smysl existence samostatné měny spočívá „ve svobodě“ pohybovat kurzem v zájmu ekonomiky. 

Pak jde také o to, že většina českých elit, které do toho mluví, si naposledy četla, když byl ve světě hitem boj s inflací a na pomyslných trůnech seděli Thatcherová s Reaganem. V ekonomickém světě vládl monetarismus, který tvrdil, že kdykoli začne centrální banka tisknout peníze, musí to vyvolat inflaci. Svět se ale od těchto věčných pravd a svatých neměnných dogmat docela posunul a možná by stačilo si více číst a zajímat se o svět. A koneckonců i ten Milton Friedman uvažoval pro případ deflace o experimentech, jako je rozdávání peněz, jenže to je ta část friedmanismu, kterou v Česku skoro nikdo nezná.  

Guvernér ČNB má pravdu v tom, že každé rozhodnutí centrální banky má své vítěze a poražené. Těm poraženým je však třeba dobře vysvětlovat, že to je i v jejich zájmu a jak na tom časem vydělají i oni, i když třeba nejdřív prodělají. Nevšiml jsem si, že by to někdo s nějakým zápalem činil.

Psáno pro Český rozhlas 19. 11.

Čtenáře zvu na zítřejší debatu o aktuální povolební politické situaci v Galerii Montmartre. Začátek v 18.00, diskutují Jindřich Šídlo, Aleš Chmelař, Lenka Zlámalová, Jiří Pehe, Jiřina Šiklová a já.