0:00
0:00
Audit Jana Macháčka18. 3. 20094 minuty

Proč být v krizi optimistou, a proč taky ne…

[image id="120824790"]Často je v poslední době řeč o tom, jestli se může opakovat Velká deprese, která začala v roce 1929 a v různých zemích pak trvala během 30.let různě dlouho. Odpověď je, že deprese se opakovat může a podle mnohých už je dokonce na cestě.

Astronaut

Často je v poslední době řeč o tom, jestli se může opakovat Velká deprese, která začala v roce 1929 a v různých zemích pak trvala během 30.let různě dlouho. Odpověď je, že deprese se opakovat může a podle mnohých už je dokonce na cestě. Protože ale píši v poslední době příliš temně, budu dnes výjimečně optimista. I kdyby se z recese stala deprese, je velmi nepravděpodobné, že by přinesla tak vysokou nezaměstnanost a tak katastrofální a vleklé sociální důsledky, jako měla ta deprese minulá.

Existuje pro to mnoho důvodů a mezi ty nejdůležitější patří poučenost současného světa.

1. V USA i Evropě existuje promyšlená a relativně silná sociální síť. Ta je v Evropě o poznání (i když ne řádově) štědřejší než ve Spojených státech. V 30.letech taková síť prostě neexistovala. Nezaměstnaní byli z počátku odkázáni především na charitu a mnozí opravdu trpěli hladem. Sociální síť začal v USA budovat prezident F.D.Roosevelt a v 60.a 70.letech se výrazně rozrostla. Mandatorní sociální programy narůstaly i v „dobách soucitného konzervativce“ George W.Bushe a je zjevné, že budou narůstat i za prezidenta Obamy, především v oblasti zdravotnictví.

Státní sociální síť by tak měla omezit dramatický propad poptávky.

↓ INZERCE

2. Narozdíl od roku 1929, existují státem garantované zákonné programy pojištění vkladů. Lidé nemají důvod útočit na banky, protože o vklady by neměli přijít a když, tak leda dočasně, dokud nebudou kompenzováni.

3. Centrální banky již vědí, že na prudký propad hospodářství nesmí reagovat utažením šroubů měnové politiky, ale naopak jejím uvolněním a monetární expanzí.

4. A jednu důležitou lekci si svět z minulé krize pamatuje. Víme, že krizi prodloužil a zhoršil obchodní protekcionismus a taktéž jaksi tušíme, k čemu nedostatek mezinárodní kooperace vedl (t.j.až ke světové válce).

Na druhou stranu to s optimismem nepřehánějme.

1. Instantní informační propojení globálního světa znamená nejen okamžité šíření dobrých zpráv, ale ve vteřině také šíření špatných zpráv (a paniky) i do posledních koutů zeměkoule.

2. Banky sice uvolňují měnovou politiku, ale s vysloveně expanzivní a netradiční měnovou politikou se v Evropě váhá.

3. Státy sice zavedly proticyklické sociální programy, ale budou je mít z čeho platit? Jak víme, hrozba státních bankrotů roste.

4. Protekcionismus sice ještě nenastal, leč uvolňování světového obchodu se zastavilo. Světová obchodní organizace – WTO – je slabá a není v současné krizi ani vidět, ani slyšet.

5. K fragmentaci globálního trhu dochází i bez zásahu vlád. Brad Setser upozorňuje na svém blogu jak vysychá příliv kapitálu do USA i jeho odliv z USA. O tom jak se v přístavech hromadí prázdné kontejnery a nákladní lodi jezdí nevytížené, víme již delší dobu.

Americké akciové trhy již čtyři dny rostou, ale server www.calculatedriskblog.com nás opět neopomněl vrátit zpátky na zem. Starší podoby téhož grafu jsem i ve svém blogu uveřejnil již vícekrát.

Autor: Respekt

Na grafu vidíme, jak se i oživení posledních dnů krásně snoubí s vývojem akcií během Velké deprese, i tehdy akcie několikrát nabíraly dech, jen aby pak zase spadly. Historie se ovšem nikdy neopakuje, takže optimista se může chytit toho, že od nejnižších hodnot během poklesu ropné a technologické krize, nejsme ještě tolik vzdáleni. A jsme zas u toho. Své si umí najít pesimista i mírný optimista.

Tentýž server bagatelizuje i únorové číslo o nárůstu staveb nových domů v USA. Jeden měsíc prý není trend a mnohem důležitější než nově zahájené stavby jsou prý ceny domů, které budou dále klesat.

Čtvrteční audit: Krize: Amerika vs. Evropa


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].