0:00
0:00
Audit Jana Macháčka17. 2. 20094 minuty

Opilý ministr, zlotý a koruna a nejednotná Evropa

[image id="120824790"]Polský zlotý se včera propadl na nejnižší hodnotu proti euru od vstupu země do Evropské unie, česká koruna se (také pod vlivem pádu zlotého) včera dostala vůči euru na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Je zajímavé všimnout si toho, čím si trhy vysvětlují propad zlotého.

Astronaut

Polský zlotý se včera propadl na nejnižší hodnotu proti euru od vstupu země do Evropské unie, česká koruna se (také pod vlivem pádu zlotého) včera dostala vůči euru na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Je zajímavé všimnout si toho, čím si trhy vysvětlují propad zlotého.

Deník FT upozorňuje, že lavina se včera utrhla po té, co polská centrální banka varovala před tím, aby Polsko vstoupilo do eurozóny příliš brzy. V prohlášení polské centrální banky se praví, že je obtížné najít argumenty pro vstup Polska do eurozóny resp. do systému ERM-II (dvouleté testovací období).

↓ INZERCE

Podle serveru www.eurointelligence.com je známé, že země východní Evropy mají tendenci k sebepoškozování. Že to dělají vlády zaráží už málokoho, ale když si tak počínají centrální banky, tak už to je na pováženou.

Zajímavé bude vidět, jak si ve světle této události bude dále počínat Česká národní banka, jejíž mnozí představitelé proti euru vystupují týden co týden, jakoby si pravidelně rozdělovali službu. Ale což – na trhu to přece už dávno všichni vědí. Nebo si toho teď budou více všímat?

Ekonomický propad eurozóny v posledním čtvrtletí loňského roku o 1,5 procenta, je mnohem horší než se čekalo, ale hlavně je mnohem horší než v Americe. Na východě a jihu Evropy, jak jsme psali včera, je situace takřka katastrofální, nesrovnatelně horší než v eurozóně.

V České republice se v posledním čtvrtletí ještě pořád dařilo lépe než zemím, kde se platí eurem.

Jak to bude do budoucna? Vyhlašuji anketu. Bude na tom Česká republika lépe než eurozóna, především proto, že má flexibilní kurs a relativně rozumnou fiskální politiku? Nebo hůř, protože je na půl cesty mezi Východem a Západem? Povíme si za půl roku.

Vzrůstající nebezpečí protekcionismu a nedovařená institucionální struktura Evropské unie jsou provázané fenomény. S tím úzce souvisí i to, že se Evropě nedaří protikrizovou politiku koordinovat. A když Evropa nedokáže koordinovat sebe samu, těžko dosáhne nějaké shody s Amerikou nebo Čínou a Japonskem. Evropská unie je totiž konglomerátem sdružení národních států s prvky federace či federalismu. Lisabonská smlouva představuje krok správným směrem, ale je to krůček pouze malý.

Protekcionismus či ekonomický nacionalismus si ale nepředstavujme tak, že někdo bude zavádět cla. Za prvé jde o to, že státy budou tlačit na banky, aby neposkytovaly úvěry do zahraničí, za druhé je ve hře taková maličkost, že vlády budou víceméně manipulovat veřejnými zakázkami a tendry, tak aby pomohly domácím podnikatelům a povzbudily domácí poptávku. Přitom otevřenost tendrů je jedním ze základů fungování jednotného trhu.

Kdyby Evropa řídila postupy jako šrotovné, pomoc automobilkám či bankovní garance z centra, byla by eventuální pomoc ekonomikám daleko účinnější.

Japonský ministr financí Šoiči Nakagava rezignoval po té, co vystupoval na tiskové konferenci G-7 opilý. Jak je zvykem, ministr se omluvil národu a řekl, že vypil jenom trochu vína, vzal si prý nějaké léky na nachlazení.

Podle televize CNN Nakagava nejenže usínal, ale nepoznal novináře, který klade otázku („kde je?“, „kterej to je?“) a kolegovi se pokusil vypít sodovku, když se jaksi nedošmátral ke své vlastní.

Citlivým čtenářům se omlouvám za trocha té poťouchlé zlomyslnosti. Co však dělat, když zprávy jsou jinak tolik pochmurné?

Čtvrteční audit: Češi proti protekcionismu


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články