Nestává se příliš často, aby spolu komentátoři Financial Times Wolfgang Münchau a Gideon Rachman souhlasili. Ve věci zdanění kyperských vkladatelů se však shodnou takřka jednomyslně.
Münchau napsal již do pondělních novin, že Evropská unie riskuje, že lidé vezmou banky útokem. O tzv. runu na banky kdysi řekl Mervyn King, že jistě není racionální takový „run“ začít, ale je jistě rozumné se k němu přidat, pokud už začal.
Podle autora má systém pojištění vkladů v EU dnes s opravdovým systémem pojištění vkladů společné jen to, že se tak jmenuje. Münchau neví, jestli v Evropě dojde v příštích týdnech k runu na banky či nikoli, kdyby k němu však došlo, bylo by to racionální. Proti zdanění nepojištěných vkladů Münchau nic nemá.
Gideon Rachman tvrdí, že autoři plánu zdanění vkladů se domnívají, že k žádnému přenosu nákazy nedojde, protože případ Kypru s bankami nacpanými ruskými penězi je velice ojedinělý. Španělské banky s tím nemají nic společného.
Jenže podle autora se takhle evropští lídři spletli už mnohokrát, například v září 2010, když řekli, že držitelé dluhopisů postižených zemí budou muset přijít o trochu peněz. Nákaza se rozšířila okamžitě: do Itálie a Španělska, a málem to eurozóna nepřežila.
Důležitější je však podle Rachmana prohlubující se propad důvěry a politické kultury mezi Severem a Jihem. Před krizí bylo považováno za politicky nekorektní mluvit o rozdílech ve standardech veřejného života mezi Severem a Jihem. Konvergence v důvěře a politické kultuře se ale nekoná. Pokud nezačne docházet ke konvergenci důvěry a politické kultury, Evropa se rozpadne.
Taktéž Paul Krugman je přesvědčen, že EU nyní drží neonový nápis ve španělštině a italštině, který praví: vyberte si úspory z bank.
Ekonom Charles Wyplosz na VoxEU je přesvědčen, že se zde začíná rýsovat katastrofa nevídaných rozměrů a jednou budou historici zkoumat, jaké temné motivy vedly k tomuto rozhodnutí. Do hry bude podle něj muset vstoupit Evropská centrální banka, ta ovšem nemá k dispozici nástroje na praktické řešení zkrachovalých bank (bank resolution).
Najdou se i optimisté. Andrew Ross Sorkin tvrdí, že Kypr je malý a pro globální ekonomiku vlastně nedůležitý, že jde o unikátní případ, že by bylo nefér chránit depozity Rusů a že řecká alternativa očesání majitelů dluhopisů nebyla možná.
Peter Gumbel se domnívá, že postup, který žádá oběti i po Kypřanech samotných, je oprávněný. Jedině tento tvrdý postup dá najevo, že Francie a Německo myslí svoji tvrdou linii vůči daňovým rájům vážně. Koneckonců lídři z Německa a Francie volají už dlouho po moralizaci financí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
