0:00
0:00
Audit Jana Macháčka30. 3. 20094 minuty

Kdo peníze lije, sype, pumpuje a Rusové v MOL

[image id="120824790"]Nemine dne a možná ani hodiny abychom se od nějakého představitele české vlády nedozvěděli, že vláda někam „lije“ nebo dokonce „leje“ peníze. „Lití“ peněz prý není žádná odpověď či recept na recesi nebo lék na nemocnou ekonomiku.

Astronaut

Nemine dne a možná ani hodiny abychom se od nějakého představitele české vlády nedozvěděli, že vláda někam „lije“ nebo dokonce „leje“ peníze. „Lití“ peněz prý není žádná odpověď či recept na recesi nebo lék na nemocnou ekonomiku. Je to docela zajímavé i z lingvistického hlediska. Po roce 1989 – a nelze se po čtyřiceti letech centrálního plánování divit – si peníze nikdo s tekutostí (a možná ani s pohybem) a plynutím nespojoval. Výrazy jako „likvidita“ a „cash flow“ (doslovný překlad „hotovostní tok“) působily v roce 1990 a 1991 exoticky a kdo je uměl použít, vypadal jako světák a frajer. Stačí si vzpomenout, že když Viktor Kožený mluvil o tom, že si vybírá podniky podle „cash flow“, zírali na něj socialističtí „říďové“ a inženýři jako na zjevení. A to jim tehdy ještě nikdo nepřednášel, že se „cash flow“ dá také měřit.

V Česku bývá všechno od zdi ke zdi, takže dnes mluví o „cash flow“ a „likviditě“ i ten, kdo vlastně netuší, co sám říká. Ale zpět k podstatě věci: to „lití“ má dosti pejorativní nádech. Kdo něco někam „leje“ asi moc rozumu a zodpovědnosti nepobral a kdoví jestli nemá místo dna cedník. Výrazy jako „sypání“ a „pumpování“ jsou daleko střídmější, ale pořád jsou velmi expresivní: koho by to vzrušovalo, kdyby někdo něco jenom někam dal, přiznal či poukázal.

↓ INZERCE

Češi si myslí, že „lít“ peníze do ekonomiky je tragický omyl, ale jako bychom zapomněli, že státní rozpočet pro tento rok počítá s hospodářským růstem 4,8 procenta. Přitom je dost možné, že hospodářský růst bude sice podobný, ale směrem dolů, resp. se znamínkem minus. Výdaje ale zůstanou předepsané zákonem o rozpočtu, takže Češi, kteří si připadají jaksi střídmí, sami „lejou“ více než leckdo v Evropě. A k tomu vláda schválila ještě poměrně štědrý stimulační balíček.

Bude třeba „lít“ ještě o hodně víc? Vláda i NERV zatím tvrdí, že další injekci (nebo spíše vylití kýblu) nechystá. Změní se to v budoucnu? To je otázka. Experti pracující pro G-20 odhadují, že světová recese pomine až na konci příštího roku. To ale není dobrá zpráva. Nejmenovaný člen NERV mi před týdnem řekl: naše opatření počítají s tím, že k oživení dojde na konci tohoto roku, nejpozději na začátku příštího roku. Kdybychom předpokládali delší recesi, postupovali bychom úplně jinak. Vida a ono to teď vypadá, že recese bude delší.

Pravdou ovšem je, že když malá otevřená ekonomika někam „lije“ peníze, pomáhá svým sousedům. Další rozpočtové stimuly ale zatím odmítá i Německo. Společný jmenovatel s Českem můžeme najít. Němci stejně jako Češi dodatečně peníze spoří. Bude-li recese dlouhá a bude-li pokračovat propad průmyslu a exportu, bude stát možná muset „ozdravovat“ banky a na to je asi dobré ponechat si určitou rezervu.

Na grafu ze serveru Econbrowser vidíme, jak vypadá pořádné „lití“ peněz do ekonomiky v praxi, z pohledu amerického Fedu, resp. nárůstu jeho bilanční sumy.

Vypadá to poměrně drasticky, ale musíme pochopit, že mnohem rychleji „vysychaly“ v poslední době v ekonomice soukromé zdroje. Nesrozumitelné zkratky jsou nejrůznější vládní programy, názvy různých dluhopisů a úvěrových instrumentů. Dohledat lze na googlu.

Rakouská olejářská společnost OMV oznámila, že prodala svůj 21procentní podíl v maďarském MOL ruské společnosti Surgutneftegaz. Ta je jednou z nejméně transparentních ruských společností a německý deník Die Welt v roce 2007 (viz.Patria/KBC) uvedl, že v ní vlastní podíl Vladimír Putin. Rusové chtějí prý svůj podíl dále navyšovat. To je důležitá zpráva pro Českou republiku. Největší firma ČEZ založila s MOL společný podnik, do kterého hodlá v příštích letech investovat značné peníze.

Ukazuje se, že ne všem ruským firmám docházejí zdroje a že mnohé z nich jsou připraveny využít toho, že leccos je dnes lacino k mání. To se může brzy týkat i ČEZ. Na trhu se spekuluje o tom, že jeden velký hráč je nyní blízko k získání deseti procent akcií, tedy hranice, kdy bude třeba uskutečnit „coming out“. Kdo to asi bude?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články