Kalousek píše šéfredaktorům a vydavatelům

Ministr financí Miroslav Kalousek se minulý týden rozzlobil a napsal otevřený dopis „šéfredaktorům a vydavatelům“. Záležitost, která by v normálních západních, otevřených demokraciích vyvolala obrovský skandál, zůstává v českých končinách stranou zájmu. Celé znění dopisu, který je vystaven na webových stránkách ministerstva financí si může každý přečíst (ZDE). O textu informuje i server respekt.cz.

Panu ministrovi se nelíbil především jeden článek šéfa ekonomické rubriky deníku Mladá fronta Dnes Jiřího Štického, ale přesto apeluje na všechny vydavatele a šéfredaktory: „Zoufale Vás prosím o bazální kvalifikovanost komentátorů a redaktorů vašich rubrik.“ O kousek dál ministr opět naléhá, aby „šéfové novin věnovali pozornost odborné úrovni svých redakcí a rubrik“.

Podobný „apel“ mocného ministra financí na média by byl možná normální v Rusku nebo v Kazachstánu, v západní civilizaci ale normální není. Bohužel u nás neměří média politikům stejným metrem. Noviny si často berou za cíl Jiřího Paroubka, který prý až bude vládnout, bude omezovat svobodu projevu a tisku. Kdyby podobný dopis šéfredaktorům a vydavatelům napsal právě Paroubek, byl by hned oheň na střeše a skandál by okupoval titulní strany. Napíše-li dopis Kalousek, je bohužel ticho po pěšině.

V průvodním dopise, se kterým Kalouskův dopis rozesílal tiskový mluvčí, se navíc píše o tom, že přesnost článků je důležitá s ohledem na ekonomickou situaci. Byl to ale přece právě ministr financí, kdo donedávna dopady finanční krize na Českou republiku spíše bagatelizoval.

Když se ministrovi něco nelíbí, může napsat polemiku (text důležitého ministra většina deníků ráda otiskne) a podle tiskového zákona má dokonce právo na odpověď. Má-li ministr co říci, jistě se budou média předhánět v tom, aby s ním mohla udělat rozhovor. Psát dopis vydavatelům a šéfredaktorům a de facto je vyzývat k personálním změnám v redakcích je nejen nestandardní, ale zavání to orientální despocií. Každý ví, že ministr financí je mocný muž. Nejenže má ve svém portfoliu úřady, u kterých prostě nelze zcela zaručit praktickou neovlivnitelnost (je libo hloubkovou daňovou kontrolu?), ministr má navíc vliv i na státem kontrolované podniky, které jsou významnými inzerenty (ČEZ, aerolinie apod.).

Pokud je známo, je ministr financí Kalousek inženýrem chemie. Absurdnost jeho kroku tak můžeme dokreslit představou fiktivního otevřeného dopisu premiéru Topolánkovi:

Vážený pane předsedo vlády!

S ohledem na ekonomický vývoj v zemi (jde do tuhého) žádáme, abyste věnoval pozornost odborné úrovni vedení jednotlivých ministerstev – ministrů, náměstků, šéfů odborů a oddělení.

Podepsáni: redaktoři a komentátoři.

Kritika práce vlády, kritické analýzy nezávislých médií (a kritické myšlení vůbec) jsou jedním ze základních pilířů západní civilizace a otevřené ústavní demokracie. Mají snad noviny vládě pochlebovat a neustále ji velebit? To už jsme tu jednou měli. V rámci otevřené kritiky je možné, že občas někdo udělá chybu (ministři dělají chyby také). Je to ale pořád lepší než kritiku nemít.

Je pochopitelné, že se pan ministr občas rozzlobí. V tom případě má mít kolem sebe lidi, kteří mu rozmluví nerozumné jednání. Tenhle dopis Kalousek psát neměl.

…

Tak jsme se včera v České televizi (Otázky Václava Moravce) od stínového ministra průmyslu Milana Urbana v rámci diskuse o plynové krizi dozvěděli, že sociální demokracie je proti výstavbě plynovodu Nabucco, který je prakticky jedinou šancí, jak zbavit střední Evropu přímé závislosti na ruském plynu, tím, že se do Evropy dostane středoasijský plyn, který obejde teritorium ruského impéria. Místo toho ČSSD podporuje dva ruské plány.

Sociální demokracie tvrdí, že bychom měli podpořit vznik plynovodu Nord Stream, který spojuje Polsko a Německo na dně Baltského moře (Urban řekl „je to rusko-německý projekt, to bychom měli podpořit"). Nabucco prý podle Urbana nemá cenu, místo něj je možné dát prostor stavbě plynovodu South Stream (ruský plynovod pod Černým mořem).

Tohle je možná důležitější než postoje sociální demokracie k americkému radaru nebo pochybné chování ČSSD ve věci našich vojenských misí. Pokud budou příští vlády podporovat oba Urbanem zmíněné projekty, zaručí závislost tohoto teritoria na Rusku na dlouhá desetiletí. Opozice hází klacky pod nohy vládě, která chce v rámci předsednictví vyjednat podporu pro Nabucco.

Nejsem si ovšem zcela jist, že sociální demokracie jedná v ruském zájmu. Jde možná spíše o její silnou vazbu na německou a rakouskou sociální demokracii: bývalý kancléř Gerhard Schröder je šéfem správní rady Nord Streamu a Rakousko je zase poměrně vstřícné k projektu South Stream.

Pokud polarizace politické scény přeroste tak, že dojde k dlouhodobému rozkladu zahraničně politických zájmů státu, je třeba s tím něco dělat. Pokud budeme omílat, že sociální demokracie jedná v ruském zájmu, bude to sice chytlavé a pomůže to polarizaci politické scény, ale jinak to nebude k ničemu dobré. Vláda by měla o „plynových strategiích“ začít s opozicí jednat, alespoň stejně intenzivně jako jedná o projektu Nabucco v rámci celé Evropy.

Páteční audit: Další vlna bankovního znárodňování

Čtvrteční audit: Julínek, Kalousek, české zboží a státní bankroty

Středeční audit: Němci zakážou schodky a Kalousek (snad) pomůže sklářům

Úterní audit: Mirek Topolánek, dítě štěstěny

Pondělní audit: O rozpočtovém stimulu. V Německu i u nás