Lidovečtí bratři v triku

Dobrý den Vám přeje spolupracovník Respektu.cz David Klimeš při svém pravidelném podcastu. Ten aktuální se týká církevního vyrovnání se státem a vysoké ceny, kterou za to lidovci zaplatí. Jmenuje se:

Lidovečtí bratři v triku

Až dosud se mělo za to, že v KDU-ČSL jsou historicky dvě křídla: to kalouskovské, pravicové a svobodovské, levicové. Chyba. Lidovci mají jen jednu politiku – machiavellistickou.

Připomínání Machiavelliho politikům je u novinářů oblíbené klišé. Málokdy se za tím skrývá něco více než chvilkové opovržení nad oportunistickým chováním. Ale v případě KDU a dohodnutých církevních restitucí prosazených lidoveckým ministrem kultury a financovaných lidoveckým ministrem financí je citace z Vladaře na místě. Italský myslitel (a podotkněme i nepříliš úspěšný politik) definoval jakousi cnost „virtù“, která dovoluje politikům v zájmům celku tu a tam opouštět občanskou morálku. Co si o tom myslíte? Je to správné? Řekněte mi to, a já vám řeknu, co si myslíte o Miroslavu Kalouskovi a Cyrilu Svobodovi.

Oba dva v obecném povědomí představují hlavní dva proudy strany. Kalousek tlačil lidovce od středu do lůna ODS, Svoboda byl naopak architektem spřažení se s ČSSD. Nad to Kalousek (možná neprávem) reprezentoval v obecném vnímání bezskrupulózního pragmatika, Svoboda naopak moralistního a poněkud asketického křesťana. Nyní je už ale jasné, že rozestup mezi nimi je mnohem menší, než se může zdát. Oba dva totiž slouží machiavellistické politice a doufají, že chvilková mravní slabost se prostřednictvím onoho „virtù“ odpustí.

Kalousek si svoje ohnutí zad vybral minulý rok po volbách. V srpnu šéfovi socialistů Jiřímu Paroubkovi nabídl vedle komunistické podpory i tolik potřebné lidovecké hlasy a zadupal do země své předvolební vznosné fráze o antikomunismu a lidovcích jako jediné straně, která se s KSČM nešpiní.

Jeho vnitrostranický oponent si svou slabou chvíli vybírá nyní. Pro mnohé voliče KDU, hlavně ty pražské, je to nepříjemné překvapení. Opravdu tento mravní strážce lidovců, který kdysi odmítl bratra Kalouska ve stínové vládě Čtyřkoalice pro jeho temnou minulost, nyní bez uzardění říká, že KDU musí ODS „zaplatit“ za církevní restituce? A velmi konkrétním dárkem v podobě zvolení prezidenta Václava Klause, Svobodova ideového odpůrce?

Jakkoliv jsou oba lidovci rozdílní, nyní se poprvé vydali po stejné cestě. Ani na Kalouskově domovském Bechyňsku se jistě neodpouští holport křesťanů s bolševiky. Nyní sice má ve vládě nejmocnější ministerské křeslo, ale pokud před volbami nepřeběhne do řad ODS, přijde o něj i o poslanecký mandát.

Svoboda se vydal po stejné stezce v bledě modrém. Proti prezidentsko-církevnímu handlu, ke kterému vyzývá, se obrátili už nejen řadoví voliči KDU, ale třeba otevřeným dopisem i Tomáš Halík. Možná si to Svoboda neuvědomuje, ale absolutně se zdiskreditoval u své voličské skupiny – trochu netypického uskupení pražských křesťanů. V minulých volbách získal v hlavním městě pouhopouhá 4 procenta hlasů, což mu ale v početném okrsku stačilo na mandát. Několik lidí z této 4procentní menšiny (jak se pražským lidovcům nehezky říká) znám. Jsou úplně jiní, než moravské tety ze Znojemska. Podobně jako Svoboda jsou vzdělaní, liberální katolíci a z velké části i evangelíci, neváhají mezi volbou KDU a ČSSD či ODS, ale mezi hlasem pro lidovce a zelené. Tuto skupinu si nyní Svoboda znepřátelil. Vyhandlovat církevní vyrovnání za hlas pro Klause se v křesťanské Praze neodpouští.

Jak Kalousek, tak Svoboda možná doufají v ono „virtù“ a vavříny za úspěchy jejich pragmatického konání, která opravňuje politika v zájmu dlouhodobějšího dobra chvilkově uškodit. Jenže oba zapomínají, že Machiavelli psal svého Vladaře pro podmínky autokracie. A tu my zde naštěstí nemáme. Takže popřejme lidoveckým bratrům v machiavellistickém triku pěkné poslední měsíce ve vrcholné politice.

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz.