0:00
0:00
Podcast20. 11. 20083 minuty

Jak se dostat extrémistům na kobylku

Dělnická strana musí být zakázána. Ale co s Národní stranou?

Astronaut

Dělnická strana musí být zakázána. Ale co s Národní stranou?

Nejvyšší správní soud to nejspíš nebude mít těžké. Až mu vláda předloží návrh na zákaz pravicově extrémní Dělnické strany, s velkou pravděpodobností řekne, že svoboda sdružování a organizování se skutečně pro krajní pravičáky neplatí. V obou zemích bývalého Československa to tak bude fifty-fifty. Slovenské ministerstvo vnitra už rozpustilo tamní extremistické sdružení Slovenská pospolitosť. Nyní by se to samé mělo stát s českou obdobou, která dokonce dostoupala ke statutu strany.

↓ INZERCE

Jenže tím to nekončí. Ministerstvo vnitra ustavilo speciální komisi k přezkumu nejen činnosti Dělnické strany, ale i Národní strany. Zde je ovšem už zákaz mnohem méně pravděpodobný. Národní strana se chová mnohem inteligentněji a ve svém čele má kultivovanou doktorku politologie Petru Edelmannovou. Je to strana, kterou dokonce tajemník prezidenta Václava KlauseLadislav Jakl v době sporu o zákon o registrované partnerství informoval, že prezidenta „těší, že otevřeně prezentují svůj názor na věc". Pokud bychom chtěli pravicový extrémismus zrcadlit na tom levém, tak Dělnická strana je úrovni dnes již zakázaného Komunistického svazu mládeže a Národní strana je rovna s KSČM. A jak známo, snahy o zákaz českých komunistů zatím vyznívají naprázdno.

Varovným příkladem před požadavkem urychleného zákazu Národní strany je také příklad německé krajně pravicové Národně demokratické strany Německa. Ta se sice podle tajných služeb chová protiústavně, ale když tamní Ústavní soud rozhodoval o požadavku vlády Gerharda Schrödera na zákaz této partaje, neshledal žádost opodstatněnou.

Přesto by bylo chybou zakázat jen Dělnickou stranu a nechtěně tak přispět k dalšímu sjednocení české ultrapravice. I proti Národní straně může stát zakročit. Je nepřijatelné, aby jako filiálky jakýkoliv stran fungovaly polovojenské oddíly. Monopol na donucení má mít pouze stát pod kontrolou demokraticky zvolených politiků. A Ochranné sbory Dělnické strany či hlídky Národní strany (a oddíly Národní gardy) až příliš připomínají zárodky neslavně známých Úderných oddílů z počátku 20. let v Německu - zprvu vysmívaných, pak všemocných.

Vedle policejních zákroků proti těmto „spanilým jízdám" krajní pravice také může stát deklarovat, kdy je členství ve vybraných organizacích neslučitelné s povoláním. Takovým příkladem je ostrovní postup proti Britské národní straně. Členská legitimace tam automaticky znamená zapovězení míst u policie či ve vězeňské službě. Několik britských hasičů či učitelů tímto způsobem také přišlo o místo.

Stát má tedy dost prostředků, jak po ostudné potyčce v Litvínově dát najevo svou rozhodnost.

Děkuji za pozornost. Další podcasty si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články