Změny v inkluzi: asistenti nakonec zůstali, ale zhorší se systém doučování

Velkou bouři nesouhlasu vzbudila loni na podzim potichu připravená vyhláška ministerstva školství, která plánovala zásadně upravit podmínky, za nichž jsou v českém školství vzdělávány děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tzv. inkluzi. Protestovaly jiné vládní resorty, třeba ministerstvo zahraničí návrh odmítlo jako diskriminační, protestovaly rodiny dětí, které inkluzivní vzdělávání využívají, vzdělávací experti i poslanci - a to včetně zástupců stran, které jinak mají s inkluzí dlouhodobě problémy.

Podle tehdejšího návrhu by totiž nárok na asistenta pedagoga nebo další formy pomoci neměly děti tělesně handicapované, děti se specifickými poruchami učení či s psychiatrickým onemocněním, děti sociálně znevýhodněné nebo cizinci. Náměstek ministra Karel Kovář na konci září na jednání školského výboru slíbil, že ministerstvo vyhlášku zásadně přepracuje. Stalo se – a dokument se na konci roku objevil ve Sbírce zákonů. Jenže seriál výhrad tím zdaleka není u konce.

Podobně jako na podzim – a stejně jako aktuálně debatované zvýšení učitelských platů – vzbuzuje kritiku už „utajení“, s jakým ministr školství Robert Plaga (za ANO) návrh předložil a prosadil. Vyhláška byla ve Sbírce zákonů zveřejněna 31. prosince a začala platit hned den poté.

„Šokovalo mě, že vyhláška vyšla 31. prosince s účinností od 1. ledna, z toho byla řada lidí z oboru perplex, další se to dovídají až nyní,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, spolku sdružujícího zejména učitele. Na nedostatečnou komunikaci ministerstva si stěžují také opoziční i vládní poslanci, třeba místopředsedové školského výbor Lukáš Bartoň (Piráti) a Kateřina Valachová (ČSSD).

Vyhláška skutečně došla výrazných změn - zejména zmizelo problematické redukování počtu asistentů. „Na asistenty se nesáhlo, to je důležité,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková. Jak nicméně upozorňuje Sárközi, ve schváleném rozpočtu na letošní rok zůstal s původní vyhláškou spojený škrt na platy asistentů ve výši 1,2 miliardy korun. „Takže stejně budou muset školy asistenty propouštět,“ obává se. Ministerstvo navíc záměr reformovat systém asistentů zcela neopustilo, plánuje ho do léta znovu předložit.

A přestože zmizel nejkritizovanější návrh, některé další změny v inkluzi vzbuzují výhrady, byť méně ostré než rušení asistentů. Zejména jde o novinky týkající se tzv. pedagogické intervence, tedy formy doučování či extra pomoci, kterou některým žákům nad rámec běžného vyučování poskytují učitelé. Pode dat ČOSIV jde o nejčastější podpůrné opatření, které využívají desítky tisíc dětí.

Dosud o nároku u každého jednotlivého dítěte na pedagogickou intervenci rozhodovaly pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra, nově bude rozhodnutí na ředitelích a ředitelkách škol. Zmenší se tím sice administrativa, ale reálný výsledek bude mnohem více než dnes záviset na osvíceném přístupu šéfa školy. Pokud ředitel rozhodne, že žádné dítě z jeho školy intervenci nepotřebuje, poskytovat ji nemusí.

A zatímco dnes školy dostávaly finance přímo na pedagogickou intervenci (a učitelé a učitelky byli za ně odměňováni navíc k platu), nově budou tyto peníze přičleněny k balíku financí na odměny, přičemž školy nemají povinnost odměny za intervenci vyplácet.

„Není to katastrofa, ale je to problematické,“ říká k tomu Laurenčíková. „Místo aby ministerstvo nechalo běžet systém, který funguje a byl adresný, tak ho v této rozkolísaní době předělává.“ Je přitom zjevné, že roste počet dětí, kteří při opětovně zavřených vyšších ročnících škol budou zvláštní pomoc při učení potřebovat.