Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím

Skoro každý zná první větu Moby Dicka, mistrovského díla Hermana Melvilla z roku 1851: „Říkejte mi Izmael.“ Méně už si vzpomene, co následuje – a co je možná jednou z nejlepších rad, jak zahnat depresi:

„Kdykoli zpozoruji, že se začínám tvářit zatrpkle, kdykoli má duše prožívá svůj teskně mživý listopad, kdykoli si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody s rakvemi a kráčím v poslední řadě každého pohřebního průvodu, který potkám, ale zejména kdykoli těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych záměrně nešel na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy – tehdy vím, že je svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře.“

Melvillův hrdina je velrybář z 19. století, jehož receptem na chmury bylo vyrazit na širé moře a zapomenout na všechna trápení. Velrybaření nespočívalo v srkání horké čokolády a drbání psa. Byla to tvrdá, vyčerpávající a nebezpečná práce. (Přečtěte si zbytek knihy a uvidíte.)